Apollo 8

Apollo 8
Údaje o lodi
COSPAR1968-118A
HmotnostCSM 28 817 kg
LTA 9 026 kg
Údaje o letu
Členů posádky3
Datum startu21. prosince 1968
12:51:00 UTC
KosmodromKennedyho vesmírné středisko
Mys Canaveral, USA
Vzletová rampaLC 39A
Nosná raketaSaturn V
Délka letu6 d 3.0:42
Počet oběhů Měsíce10
Datum přistání27. prosince 1968
15:51:42 UTC
8°6′ s. š., 165°1′ z. d.
Fotografie posádky
Posádka Apolla 8 (zleva: Lovell, Anders a Borman)
Posádka Apolla 8 (zleva: Lovell, Anders a Borman)
Navigace
Předchozí
Apollo 7Následující
Apollo 9
Fotografie „Východ Země“ pořízená posádkou Apolla 8Návratový modul Apollo 8 na palubě lodi USS YorktownStart Apolla 8

Apollo 8 je označení druhého pilotovaného letu programu Apollo. Zapsal se do historie světové kosmonautiky tím, že při něm dne 24. prosince 1968 poprvé lidská posádka opustila oběžnou dráhu Země a vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce. Let byl katalogizován v COSPAR jako 1968-118A, byl 34. lodí s lidskou posádkou vyslanou ze Země.

Posádka

Základní posádka

V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise

Záložní posádka

V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru

Naplánování letu

NASA vyslala k Měsíci již druhý pilotovaný let programu Apollo a první takový s využitím rakety Saturn V. Původní program předpokládal postupné plnění následujících kroků:

A – test kompletu velitelský+servisní modul při bezpilotním letu
B – test lunárního modulu při bezpilotním letu
C – pilotovaný let velitelského+servisního modulu na nízké oběžné dráze kolem Země
D – pilotovaný let kompletu velitelský+servisní+lunární modul na nízké oběžné dráze kolem Země. K tomuto testu měly být původně použity dvě rakety Saturn IB, z nichž jedna měla vynést na oběžnou dráhu posádku v kosmické lodi sestávající z velitelského a servisního modulu, zatímco druhá raketa Saturn IB měla vynést lunární modul.
E – pilotovaný let kompletu velitelský+servisní+lunární modul na eliptické oběžné dráze kolem Země s apogeem 7400 km (4600 mil). Celý komplet kosmické lodi Apollo měl být na oběžnou dráhu vynesen raketou Saturn V.
F – pilotovaný let kompletu velitelský+servisní+lunární modul na oběžné dráze kolem Měsíce
G – přistání člověka na Měsíci.

Startu Apolla 8 předcházel let Apolla 7, kterým byl naplněn cíl kroku C. Logicky tedy měly následovat kroky D, E, F a G. Proč byl tedy po splnění kroku C naplánován pro Apollo 8 let, který měl za úkol splnit podstatnou část (s výjimkou použití lunárního modulu) úkolů naplánovaných pro krok F?

Odpověď musíme hledat v politických souvislostech té doby. Kosmonautika se stala součástí politického soupeření USA a SSSR. Sovětská kosmonautika dosud držela většinu prvenství. V průběhu roku 1968 poskytla CIA agentuře NASA informaci o tom, že se na sovětském kosmodromu Bajkonur připravuje ke startu velká raketa. Jednalo se o přípravu bezpilotního letu kosmické lodi Sojuz 7K-L1 s označením Zond 5. Při tomto letu pak 18. září 1968 kosmická loď Sojuz 7K-L1 bez lidské posádky skutečně uskutečnila oblet Měsíce, k němuž se přiblížila na nejmenší vzdálenost 1950 km, a 21. září 1968 přistála v Indickém oceánu. Odborníci NASA se obávali, že jsou Rusové tak daleko, že by mohli dosáhnout dalšího prvenství v dobývání vesmíru uskutečněním obletu Měsíce s lidskou posádkou. NASA proto během pouhých čtyř měsíců přeplánovala další průběh programu Apollo takto:

Průběh letu

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké kosmické lety, s. 323. 
  2. ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola William Alison Anders, s. 255. 

Externí odkazy

Portály: Kosmonautika | Měsíc