V dnešním světě získal Raci nebývalý význam. Jak na osobní, tak na profesionální úrovni, Raci významně ovlivnila naše životy. Od svého vzniku se Raci stala velmi aktuálním tématem, které vyvolává diskuse, výzkum a inovativní vývoj. V tomto článku prozkoumáme dopad Raci v různých sektorech, jeho vývoj v čase a důsledky, které má pro budoucnost. Raci je bezpochyby téma, které nenechává nikoho lhostejným, a je nezbytné pochopit jeho rozsah a důsledky v dnešní společnosti.
![]() | |
---|---|
![]() | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Podkmen | korýši (Crustacea) |
Třída | rakovci (Malacostraca) |
Řád | desetinožci (Decapoda) |
Podřád | vejconosní (Pleocyemata) |
Infrařád | raci (Astacidea) Latreille, 1802 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Raci (Astacidea, Astacoidea) jsou desetinozí korýši z třídy rakovci.
Je popsáno přes 650 druhů raků, kteří se řadí do tří čeledí: Astacidae, Cambaridae a Parastacidae. Žijí na všech kontinentech vyjma Antarktidy. V Africe žijí původní druhy raků jen na ostrově Madagaskar, na africký kontinent však byli zavlečeni. Raci se vyskytují v tekoucí i stojaté vodě.
V České republice jsou původní tři[zdroj?] druhy raků, rak říční, rak kamenáč, rak bahenní. V 19. a 20. století pronikly do volné přírody v Česku dva další druhy, rak pruhovaný a rak signální. Od roku 2017 byl na území České republiky ve volné přírodě několikrát nalezen také rak mramorovaný,[1] chovaný akvaristy v akváriích a zahradních rybníčcích. Dalším oblíbeným akvarijním chovancem je rak červený, který se již dostal do volné přírody několika evropských zemích (Německo, Francie, Španělsko) a jeho výskyt (v důsledku migrace z okolních zemí, úniku z chovů či vysazení nezodpovědnými chovateli) je možno očekávat i na území České republiky. Všechny původní druhy raků jsou v Česku chráněny jako kriticky ohrožené (mají vysoké nároky na čistotu vody a ohrožuje je račí mor i příbuzné invazní druhy korýšů). Ostatní nepůvodní druhy, zavlečené ze Severní Ameriky, jsou hodnoceny jako škodlivé, především proto, že přenášejí račí mor, proti němuž jsou sami rezistentní.
V dobách, kdy byli raci hojní, se v českých zemích užívali jako oblíbené postní jídlo a zdroj masa pro bohatší[2] vrstvy obyvatel.
Čeština má řadu ustálených obratů, v nichž se objevuje rak: „červený jako rak“ (raci po uvaření získají červenou barvu); „ani ryba ani rak“; „chytit raka“ (= nesprávně zavadit o vodu při veslování). Raci se objevují také ve jménech, erbech, domovních i městských znacích; příkladem je město Rakovník či erb Jana Žižky z Trocnova.
Infrařád raci se dělí do recentních nadčeledí a čeledí:[3]