V dnešním světě je Desetinožci velmi aktuální téma a diskuse. S rozvojem technologií a globalizací se Desetinožci stal klíčovým prvkem v naší společnosti, který ovlivňuje různé aspekty každodenního života. Od ekonomie po politiku, Desetinožci vyvolal diskuse a úvahy ve všech oblastech. Proto je nezbytné tento fenomén důkladně analyzovat, pochopit jeho důsledky a hledat řešení výzev, které představuje. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy na Desetinožci, od jeho vzniku až po jeho dnešní dopad, s cílem nabídnout úplný a obohacující přehled tohoto velmi relevantního tématu.
![]() | |
---|---|
![]() Rak bahenní (Astacus leptodactylus) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Třída | rakovci (Malacostraca) |
Nadřád | velkokrunýřovci (Eucarida) |
Řád | desetinožci (Decapoda) Latreille, 1802 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Desetinožci (Decapoda) je řád vyšších korýšů, který zahrnuje mnohé z nejznámějších skupin rakovců či korýšů vůbec (raci, poustevníčci, krabi, krevety, langusty a další). Je známo asi 14 000 druhů žijících zejména ve vodním prostředí (ale vzácněji i na souši).[1] Tito korýši přežili také hromadné vymírání na konci křídy před 66 miliony let.[2]
Jméno desetinožců je odvozeno od skutečnosti, že mají deset kráčivých končetin (5 párů). Z nich alespoň jeden pár obvykle nese klepeta. Mimo to mají tři páry čelistních nožek (maxiliped), čímž se liší od ostatních velkokrunýřovců (Eucarida). Vylučování zajišťují u dospělců zpravidla antenální žlázy. V centru zájmu jsou však hlavně žábry uschované pod karapaxem v žaberním prostoru: rozlišuje se několik stavebních typů žaber podle typu uchycení a podle postranního větvení.[1]
Klasifikace desetinožců prochází rozsáhlými změnami a Brusca s nadsázkou uvádí, že systematika desetinožců je oblíbenou volnočasovou aktivitou výzkumníků v tomto oboru. Obvykle se uznávají dva podřády:[1][3]