Rachel de Queiroz
Dnes je Rachel de Queiroz problém, který je přítomen ve všech sférách společnosti. Od politiky po popkulturu se Rachel de Queiroz stal stálým bodem, o kterém se mluví. Tento trend vedl ke zvýšení pozornosti a zájmu o Rachel de Queiroz ze strany odborníků i laiků. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Rachel de Queiroz, od jeho historických počátků až po jeho dopad na dnešní svět. Budeme analyzovat, jak se Rachel de Queiroz vyvíjel v průběhu času, a prozkoumáme jeho vliv v různých oblastech. Kromě toho probereme budoucí důsledky Rachel de Queiroz a jak může ovlivnit naše životy v budoucnu.
| Rachel de Queiroz | |
|---|---|
 | |
| Narození | 17. listopadu 1910 Fortaleza  Brazílie |
| Úmrtí | 4. listopadu 2003 (ve věku 92 let) Rio de Janeiro Brazílie |
| Povolání | novinářka, překladatelka, dramatička, romanopiskyně, spisovatelka a politička |
| Ocenění | Prêmio Machado de Assis (1958) Cena Jucy Pata (1992) Camõesova cena (1993) Řád za kulturní zásluhy (2004) velkodůstojník Řádu prince Jindřicha … více na Wikidatech |
| Politická strana | Národní aliance obnovy |
| Rodiče | Daniel de Queiroz Lima |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rachel de Queiroz (17. listopadu 1910, Fortaleza - 4. listopadu 2003, Rio de Janeiro) byla brazilská spisovatelka. V roce 1993 získala Camõesovu cenu, nejprestižnější ocenění pro autory píšící v portugalském jazyce. Byla představitelkou tzv. Severovýchodní školy, jež je typická sociální kritikou a užitím hovorové portugalštiny.
Život
Od šestnácti let pracovala jako novinářka. Ve dvaceti, roku 1930, vydala svůj první román O quinze, který popisoval osudy rolnických rodin donucených opustit své domovy v období sucha v roce 1915. V té době také koketovala s komunistickou stranou, ale brzy se s ní rozešla. Již v prvním románu se hodně věnovala otázce postavení žen v brazilské společnosti, kteréžto téma ještě zesílilo v románech Caminho de pedras (1937) a As três Marias (1939). Ve 40. letech vytvořila zvláštní žánr krátkých, periodických, v novinách tištěných poetických próz, který nazvala crônica. Psala tyto krátké útvary až do konce kariéry a vyšly v 60. a 70. letech v několika souborech (O brasileiro perplexo aj.). V 50. letech se začala věnovat i dramatu (Lampião, A Beata Maria do Egito). V roce 1957 získala Cenu Machado de Assise, nejprestižnější brazilské literární ocenění.[1] V roce 1966 byla brazilskou delegátkou v OSN. Roku 1977 byla jako první žena zvolena do Brazilské literární akademie. Její poslední román, Memorial de Maria Moura (1992) se stal předlohou oblíbeného televizního seriálu z roku 1994.[2]
Vyznamenání
komtur Řádu Rio Branco – Brazílie, 1985
velkodůstojník Řádu prince Jindřicha – Portugalsko, 25. března 1996[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Award Winning Brazilian Writer Rachel de Queiroz Dies - 2003-11-04. VOA . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rachel de Queiroz | Brazilian novelist. Encyclopedia Britannica . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt . . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rachel de Queiroz na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Rachel de Queiroz
