V tomto článku prozkoumáme Převzetí moci nacisty a jeho dopad na různé aspekty společnosti. Od doby, kdy se Převzetí moci nacisty objevil na veřejné scéně, zachytil představivost lidí a vyvolal intenzivní debatu o jeho významu a relevanci. Tento fenomén nepochybně zanechal v populární kultuře nesmazatelnou stopu a ovlivnil způsob, jakým společnost vnímá a přistupuje k široké škále problémů. V tomto článku budeme zkoumat více dimenzí Převzetí moci nacisty a jeho vliv v oblastech, jako je mimo jiné politika, technologie, vzdělávání. Budeme také analyzovat různé perspektivy, které existují ohledně Převzetí moci nacisty, což umožní úplnější a obohacující pochopení jeho důležitosti v aktuálním panoramatu.
Převzetí moci nacisty (používají se i německé výrazy Machtergreifung, uchopení moci, nebo Machtübernahme, převzetí vlády/moci; historici užívají také neutrálnější předání moci či přenesení moci) v Německu začalo 30. ledna 1933, kdy se kancléřem Německa stal Adolf Hitler. Ten následně s pomocí své strany NSDAP prosadil přerod demokracie v diktaturu. Tím začal nacistický režim.
Adolf Hitler byl 30. ledna 1933 jmenován prezidentem Hindenburgem jako říšský kancléř koaliční vlády národního sjednocení, ve které nacisté tvořili menšinu. Nacionální socialisté slavili 30. leden jako Den národního povstání, tedy jako počátek jejich převzetí vlády v zemi.