Pustý hrádek

V dnešním světě se Pustý hrádek stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra populace. S pokrokem technologií a globalizací se Pustý hrádek stal důležitým prvkem v každodenním životě lidí a ovlivňuje vše od způsobu komunikace až po způsob, jakým provádějí své obchodní transakce. Význam Pustý hrádek přesáhl hranice a stal se tématem debat v různých oblastech, generuje protichůdné názory a klade na stůl potřebu zamyslet se nad jeho důsledky v dnešní společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy a studie na Pustý hrádek, abychom porozuměli jeho dopadu a relevanci dnes.

Pustý hrádek
Poloha
AdresaŽlíbek, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°9′55″ s. š., 13°34′10″ v. d.
Map
Další informace
Kód památky17972/4-3038 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Kašperk)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pustý hrádek je zřícenina předsunuté bašty hradu Kašperk. Stojí na návrší asi 400 metrů východně od hradu, v katastrálním území Žlíbek města Kašperské Hory v okrese Klatovy. Stavba měla zabránit případným útočníkům v ostřelování níže položeného Kašperku z výšky.

Jediná písemná zmínka o baště pochází z roku 1608. Doba vzniku bašty je nejasná, ale nejranějším obdobím, kdy mohla být postavena, je přelom sedmdesátých a osmdesátých let patnáctého století.[1] Tehdy hrad vlastnili Šternberkové a od roku 1487 Švamberkové.[2] V případě, že by jejím zakladatelem byl Zdeněk Konopišťský ze Šternberka, mohla stavba bašty souviset s obavou z možného útoku královského vojska, protože Zdeněk Konopišťský byl významným členem Jednoty zelenohorské. Archeologicky je provoz bašty doložen v patnáctém století.[3]

Palba z návrší bašty mohla ohrožovat hospodářské zázemí hradbu, první bránu i komunikace na jižní straně paláce. Nebezpečné místo proto zaujala bašta, které se v období pozdní gotiky stala místem, na kterém by v případě obléhání hradu spočívala hlavní váha jeho obrany. Stavba měla původně zřejmě dvě podlaží s obranným polopatrem pro střelce z ručních palných zbraní a pětibokou věž. Členění na dvě patra dokládají kapsy podlahových trámů druhého podlaží v dochované severní zdi. Mají rozměry 28 × 28 centimetrů. Vzhledem k malému rozponu trámů byla podlaha stavěna na velké zatížení. Budova zanikla mohutným požárem, při němž trámy shořely až na dno kapes.[3]

Z Kašperku vede k Pustému hrádku žlutě značená turistická trasa. Objekt je volně přístupný a poskytuje výhled na Kašperk a na Šumavu.

Reference

  1. ↑ ANDERLE, Jan. Hrad Kašperk. Průzkumy památek. 2005, roč. 12, čís. 1, s. 68. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-07-03. ISSN 1212-1487. 
  2. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online. Kapitola Karlšperk hrad, s. 167, 169. 
  3. ↑ a b ANDERLE, Jan. Předsunuté opevnění hradu Kašperku. In: Ročenka Klubu Augusta Sedláčka. Plzeň: DK ROH Plzeň, 1986. Dostupné online. S. 49–52. Archivováno 30. 1. 2023 na Wayback Machine.

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Pustý hrádek na Wikimedia Commons