Zdeněk Konopišťský ze Šternberka

V tomto článku se budeme zabývat významem Zdeněk Konopišťský ze Šternberka v současné společnosti. Zdeněk Konopišťský ze Šternberka hraje vedoucí roli v různých oblastech, od politiky po populární kulturu, a její vliv je nepopiratelný v každodenním životě lidí. V průběhu historie byl Zdeněk Konopišťský ze Šternberka předmětem debat, studií a výzkumů, které se snažily pochopit jeho dopad na společnost. V tomto smyslu bude vývoj Zdeněk Konopišťský ze Šternberka v průběhu času podrobně prozkoumán a bude analyzován jeho význam v různých kontextech a jeho vliv na životy lidí. Kromě toho budou zkoumány současné trendy související s Zdeněk Konopišťský ze Šternberka, stejně jako výzvy a příležitosti, které představuje v současném světě.

Zdeněk Konopišťský ze Šternberka
Zdeněk Konopišťský ze Šternberka dle Paprockého
Zdeněk Konopišťský ze Šternberka dle Paprockého
Nejvyšší purkrabí Českého království
Ve funkci:
1448 – 1467
PanovníkLadislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad
PředchůdceMenhart z Hradce
NástupceZdeněk Kostka z Postupic
Narození1410
Úmrtí4. prosince 1476 (ve věku 65–66 let)
Vídeň
Národnostčeská
ChoťAnežka z Janovic, Anežka Zajícová z Házmburka
DětiJaroslav III. ze Šternberka, Zdeněk starší ze Šternberka
PříbuzníJan II. ze Šternberka[1] a Ladislav ze Šternberka (vnoučata)
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdeněk Konopišťský ze Šternberka (asi 1420 –  4. prosince 1476 Wiener Neustadt) byl český šlechtic z rodu pánů ze Šternberka, nejvyšší hejtman, nejvyšší purkrabí a královský diplomat.

Život

Narodil se někdy kolem roku 1420 jako druhé dítě Jaroslava ze Šternberka na Veselí a Kunky z Michalovic[2], nebo – což je méně pravděpodobné – jako třetí dítě Petra Konopišťského ze Šternberka († 1. listopadu 1420) a Perchty z Kravař († 12. února 1447). Po předčasné smrti svých starších sourozenců, sestry Elišky († po 1421) a bratra Petra, který zemřel roku 1439, Zdeněk dědil Konopiště, Zelenou horu, Kašperk, Roudnici nad Labem a další majetek. V listinách se poprvé objevuje roku 1437, o tři roky je uváděn, jako pán na Konopišti.

Byl dvakrát ženatý, poprvé s Anežkou z Janovic, která zemřela po roce 1470, podruhé se oženil s Anežkou Zajícovou z Házmburka, která ho přežila a zemřela až po roce 1493.

S první ženou měl osm manželských dětí:

  1. Kunhuta (Kunka), provdala se dvakrát, poprvé 12. listopadu 1475 za Hynka ze Švamberka († Praha 10. července 1489, pohřben u Svatého Víta, Praha); podruhé za Jana Leopolda z Obrnic († 1543).
  2. Ladislav, křtěný 20. listopadu 1457, zemřel již 1. září 1460.
  3. Jaroslav III. ze Šternberka, zemský hejtman v Lužici 1468, † 1492; sňatek roku 1478 s Eliškou z Gery († asi 1505)
  4. Zdeněk starší ze Šternberka († 1501), roku 1480 se oženil s Majdalenou z Rabštejna.
  5. Zdislav ze Šternberka († 1502)[3]
  6. Jiří, zemřel v dětském věku.
  7. Zdeněk mladší, zemřel v dětském věku.

Zdeněk Konopišťský byl znám jako člověk prudké a sobecké povahy, a také jako záletník.

Kariéra

Zvolení Jiříka z Poděbrad králem českým roku 1458. Nejvyšší purkrabí pan Zdeněk Konopišťský ze Šternberka a všichni s ním slibovali novému králi věrnost a poslušenství.

Nejprve zastával úřad domažlického purkrabí, od roku 1448 postoupil do úřadu nejvyššího purkrabí pražského. V diplomatické službě se úspěšně zapsal roku 1457, když vedl do Francie poselstvo, které dojednalo svatbu krále Ladislava Pohrobka s francouzskou princeznou Magdalenou z Valois, dcerou krále Karla VII. Ladislav Pohrobek však nečekaně zemřel a Zdeněk Konopišťský začal podporovat kandidaturu Karlova stejnojmenného jedenáctiletého syna.

V roce 1458 Zdeněk byl klíčovou postavou při volbě nového českého krále. Přiklonil se na stranu svého příbuzného Jiřího z Poděbrad a Kunštátu a utrakvistů, ačkoliv sám byl katolík. V čele panstva vedl Jiříka ke korunovaci a jako první mu složil hold (jak zaznamenal Václav Brožík na své olejomalbě (v radní síni Staroměstské radnice). Postupně se však Jiřímu odcizoval, nesouhlasil s královou podporou měst a nižší šlechty. Když papež Pius II. roku 1462 odmítl stvrdit náboženskou svobodu ve znění Basilejských kompaktát, rozešli se Jiří a Zdeněk jako úhlavní nepřátelé.

Zdeněk svolal v listopadu 1465 na svůj zámek Zelenou horu sněm katolického panstva, jež sdružil pod svým vedením do Jednoty zelenohorské proti králi Jiřímu. Roku 1466 uvalil papež na krále Jiřího klatbu a o rok později potvrdil Zdeňka ve funkci hejtmana. Po marných pokusech o vyjednávání vypověděl Jiří z Poděbrad šlechticům válku, oblehl a dobyl Zdeňkovy hrady Konopiště a Český Šternberk a Zdeněk Konopišťský musel uprchnout k uherskému králi Matyášovi Korvínovi. Král Matyáš začal jako vykonavatel papežské klatby s Jiřím bojovat a české země zasáhla série česko-uherských válek.

Zdeněk ze Šternberka se postaral o to, aby katolická šlechta zvolila 3. května 1469 v Olomouci českým vzdorokrálem právě Matyáše. Ten ho na oplátku jmenoval nejvyšším hejtmanem Českého království, i přesto, že ovládal pouze Moravu. Zdeněk zůstal ve službách krále Matyáše až do své smrti 4. prosince 1476, kdy zemřel ve Vídeňském Novém Městě a jeho tělo bylo pohřbeno v dominikánském klášteře v Českých Budějovicích.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. ↑ POKLUDA, Zdeněk. Moravští Šternberkové. Panský rod rozprostřený od Jeseníků ke Karpatům. 1. vyd. Praha: NLN, 2012. S. 211–216. 
  3. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online. S. 169. 

Literatura

  • Rudolf URBÁNEK, Věk poděbradský", díl 3/I, Jan Laichter Praha 1915; díl 3/II. Praha 1918
  • Felix KRUMLOWSKÝ, Jména z českých dějin, která byste měli znát II.. Beta 2007

Externí odkazy