Prezidiální rada Maďarské lidové republiky

V tomto článku prozkoumáme téma Prezidiální rada Maďarské lidové republiky do hloubky, analyzujeme jeho různé aspekty a jeho možné důsledky. Prezidiální rada Maďarské lidové republiky je téma, o kterém se dlouho diskutuje a je aktuální v různých kontextech, od osobní až po profesní sféru. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy, které existují na Prezidiální rada Maďarské lidové republiky, a také jeho vývoj v čase. Stejně tak se pokusíme osvětlit možné budoucí důsledky Prezidiální rada Maďarské lidové republiky a jeho dopad na naši společnost. Doufáme, že tento článek může poskytnout široký a komplexní přehled o Prezidiální rada Maďarské lidové republiky a pomůže čtenářům lépe porozumět tomuto tématu a jeho důsledkům.

Hvězda na státních barvách - symbol komunismu v Maďarsku

Prezidiální rada Maďarské lidové republiky, (maďarsky: Magyar Népköztársaság Elnöki Tanácsa), byla forma kolektivní hlavy státu v Maďarské lidové republice v letech 1949 až 1989.

Historie

Funkce prezidenta republiky byla zrušena komunistickou ústavou MLR z roku 1949 a nahrazena právě Prezidiální radou. Jejím prvním předsedou se stal Árpád Szakasits, který byl od 2. srpna 1948 prezidentem Druhé Maďarské republiky. Toho však již v roce 1950 vystřídal Sándor Rónai. Po něm patnáct let řídil úřad István Dobi, během jehož vlády došlo v roce 1956 k povstání. Následoval Pál Losonczi, který prezídiu předsedal dvacet let (v letech 1967-1987). V posledním období existence MLR radě předsedal Károly Németh, kterého rok před pádem komunismu nahradil Brunó Ferenc Straub. S přijetím nové ústavy dne 23. října 1989 byla Prezidiální rada zrušena a nahrazena úřadem prezidenta republiky se značně omezenými funkcemi. Téhož dne byl prozatímním prezidentem zvolen předseda Národního shromáždění Mátyás Szűrös, který v pravé poledne z balkónu Országházu slavnostně vyhlásil svobodnou Maďarskou republiku (Třetí Maďarská republika).[1] Funkci prezidenta republiky předal Mátyás Szűrös dne 2. května 1990 prvnímu oficiálnímu prezidentovi Arpádu Gönczovi.

Prezidiální rada

Prezidiální rada (Elnöki Tanács) se skládala z jednadvaceti členů – předsedy, tajemníka, dvou náměstků a dalších 17 členů. Předseda Prezidiální rady byl hlavou státu, tedy jakoby prezidentem republiky.[2][3]

Předsedové rady

Seznam předsedů Prezidiální rady MLR:

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magyar Népköztársaság Elnöki Tanácsa na maďarské Wikipedii.

  1. ↑ KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). ISBN 978-80-7106-616-3. Kapitola 8. Utopie a jejich fiaska (1945-1989), s. 420–425. 
  2. ↑ ČIERNA-LANTAYOVÁ, Dagmar. Maďarská lidová republika. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. Kapitola Státní zřízení, s. 62. 
  3. ↑ hu:Magyar Népköztársaság Elnöki Tanácsa

Související články

Externí odkazy

Hlavy maďarského státu
Nezávislé Maďarské království

Lajos Kossuth (1849)

První Maďarská republika
Maďarská republika rad
Maďarské království

Josef August Rakouský jako Zemský správce (1919) • Miklós Horthy jako Regent MK (1920–1944) • Ferenc Szálasi jako Vůdce národa (1944–1945)

Druhá Maďarská republika

Zoltán Tildy (1946–1948) • Árpád Szakasits (1948–1949)

Maďarská lidová republika
(Předsedové Prezidiální rady)

Árpád Szakasits (1949–1950) • Sándor Rónai (1950–1952) • István Dobi (1952–1967) • Pál Losonczi (1967–1987) • Károly Németh (1987–1988) • Brunó Ferenc Straub (1988–1989)

Třetí Maďarská republika

Mátyás Szűrös (1989–1990) • Árpád Göncz (1990–2000) • Ferenc Mádl (2000–2005) • László Sólyom (2005–2010) • Pál Schmitt (2010–2012) • László Kövér (2012) • János Áder (2012–2022) • Katalin Nováková (2022–2024) • László Kövér (2024) • Tamás Sulyok (od 2024)