Prenocephale

V tomto článku budeme hovořit o Prenocephale, což je dnes velmi důležité téma. Prenocephale je komplexní problém, který pokrývá různé aspekty, které ovlivňují společnost jako celek. Od svého dopadu na ekonomiku až po vliv na osobní vztahy je Prenocephale problémem, který nenechává nikoho lhostejným. V tomto článku prozkoumáme různé přístupy a perspektivy, které existují kolem Prenocephale, s cílem nabídnout úplnější a hlubší pochopení tohoto velmi relevantního tématu.

Jak číst taxoboxPrenocephale
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 75 až 70 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Část lebky rodu Prenocephale
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádptakopánví (Ornithischia)
PodřádMarginocephalia
InfrařádPachycephalosauria
ČeleďPachycephalosauridae
RodPrenocephale
Maryánska a Osmólska, 1974
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prenocephale byl rod středně velkého býložravého nebo možná všežravého dinosaura ze skupiny Pachycephalosauridae.[1] Známý je z fosilních pozůstatků zahrnujících i lebku. Žil před přibližně 75 až 70 milióny let na území dnešního Mongolska (fosilie byly objeveny v sedimentech souvrství Nemegt).[2]

Popis

Asi 2,2 až 2,4 metru dlouhý[3] a kolem 40 kg vážící[4] Prenocephale představoval bipední (dvojnohé) zvíře žijící ve stádech, vnějším vzhledem trochu podobné ornitopodům. Měl totiž dlouhé zadní končetiny a ocas, avšak krátké přední končetiny. Vývojově však patřil do skupiny Pachycephalosauria, která byla víc příbuzná rohatým dinosaurům (Ceratopsia) a heterodontosaurům (např. Heterodontosaurus) než ornitopodům. Podobně jako jiní pachycefalosauři, disponoval silnou lebkou, v jeho případě kopulovitého tvaru. Okolo kostěné klenby měl výrazné malé kostěné výrůstky, zřejmě sloužící k ozdobě.

Blízce příbuznými rody byli severoameričtí pachycefalosauridi Platytholus a Acrotholus.

Účel silné lebky

Dodnes není jisté, k čemu sloužily mimořádně silné lebeční kosti pachycefalosaurů. Původně se myslelo, že samci do sebe v době říje, v rámci zápolení o samice, naráželi hlavami jako někteří dnešní kopytníci. Lebce však chybělo pórovité tkanivo k absorbování síly nárazů. Mohlo tedy dojít k poškození mozku. Někteří vědci předpokládají, že samci nenaráželi hlavami o hlavy soků, ale o široká bedra.

Odkazy

Reference

  1. ↑ SOCHA, Vladimír (2019). Nová cesta do pravěku. Nakl. CPress, Brno. ISBN 978-80-264-2494-9. (str. 122-123)
  2. ↑ https://dinosaurusblog.com/2018/09/24/zdobena-hlava-z-mongolska/
  3. ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 49). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  4. ↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 242-243 (anglicky)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prenocephale na slovenské Wikipedii.

Literatura

  • T. Maryanska and H. Osmolska (1974). Pachycephalosauria, a new suborder of ornithischian dinosaurs. Palaeontologia Polonica 30: 45-102.
  • Palmer, D., ed (1999). The Marshall Illustrated Encyclopedia of Dinosaurs and Prehistoric Animals. London: Marshall Editions. p. 137. ISBN 1-84028-152-9.

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.