Ve světě Polák chocholačka byl vždy velký zájem a zvědavost ze strany společnosti. Po staletí je Polák chocholačka tématem debat a diskuzí v různých oblastech, ať už v politice, vědě, kultuře nebo každodenním životě. Vliv Polák chocholačka je nepopiratelný a jeho dopad je citelný ve všech sférách lidského života. V tomto článku důkladně prozkoumáme roli Polák chocholačka v historii a jeho význam v současnosti, analyzujeme jeho různé aspekty a ponoříme se do jeho důležitosti pro lepší pochopení světa kolem nás.
![]() | |
---|---|
![]() Samec (nahoře) a samice | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | vrubozobí (Anseriformes) |
Čeleď | kachnovití (Anatidae) |
Podčeleď | kachny (Anatinae) |
Rod | polák (Aythya) |
Binomické jméno | |
Aythya fuligula (Linné, 1758) | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Polák chocholačka (Aythya fuligula) je středně velký vrubozobý pták z čeledi kachnovití, rozšířený v Evropě a Asii.
Polák chocholačka je o něco menší než kachna divoká. Má poměrně dlouhé tělo, kulatou hlavu a plochý a dlouhý zobák. Samec je svým charakteristickým zbarvením ve svatebním šatě naprosto nezaměnitelný. Je leskle černý s bílými boky, modrošedým zobákem s černým koncem a charakteristickou chocholkou, díky které získal druh i svůj název. V prostém šatě, který má od léta do podzimu, je matně černý s šedohnědými boky. Samice je tmavě hnědá, boky má o něco světlejší a velice obtížně ji můžeme rozeznat od samic jiných druhů poláků.
Polák chocholačka preferuje rybníky, jezera, řeky a mořské břehy s dostatečně hustým porostem, v zimě se často objevuje na parkových jezírcích. Během jara a léta žije obvykle samostatně, na konci podzimu a na zimu se však obvykle sdružuje do větších hejn. Je částečně tažný, v Česku se vyskytuje celoročně.
Stejně jako ostatní poláci se umí i tento polák výborně potápět i do více než 5 metrových hloubek, kde požírá drobné měkkýše, vodní hmyz a občas i některé vodní rostliny.
Hnízdí od května do srpna. Pozoruhodný tok, při kterém se pár vzájemně dvoří a potápí, probíhá ve vodě. Do dobře ukrytého hnízda samice klade 3 až 20 olivově zelených vajec, na kterých sedí 23 až 28 dní. Mláďata se plně osamostatňují po 45 až 50 dnech života.
V České republice je polák chocholačka stále hojnou potápivou kachnou, ačkoli se její stavy pomalu snižují především díky úbytku jejího přirozeného biomu a masivnímu znečistění vod.
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tufted Duck na anglické Wikipedii a Czernica (ptak) na polské Wikipedii.