Bažant královský

Bažant královský
Bažant královský - samec
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	hrabaví (Galliformes)
Čeleď	bažantovití (Phasianidae)
Rod	bažant (Syrmaticus)
Binomické jméno
Syrmaticus reevesii (Gray, 1829)
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bažant královský (Syrmaticus reevesii) je velký pták z řádu hrabavých. Své latinské druhové jméno získal na počest britského přírodovědce Johna Reevese, který v roce 1831 jako první dovezl do Evropy živé zástupce tohoto druhu.

Tak jako většina bažantů má i bažant královský vyvinut výrazný pohlavní dimorfismus. Samec je se svým „šupinatým“ peřím zlaté, bílé nebo červené barvy velmi nápadný. Může měřit až 240 cm, z toho však připadá více než 170 cm na extrémně dlouhý, stříbrošedý ocas s příčnými hnědými proužky. Hlavu má zbarvenou bíle a přes oko se mu táhne silný černý pruh, silné nohy jsou šedé. Samice jsou oproti samcům nenápadně hnědé s černým temenem.

Mladí jedinci se spíše podobají samicím.

Bažant královský je endemitem jehličnatých horských lesů na území severní a střední Číny. Člověkem však byl vysazen i do USA, České republiky, Slovenska, Rakouska, Francie, Spojeného království a na Havajské ostrovy. Je chován jako okrasný pták i lovná zvěř. Lovci oceňují jeho ocasní pera jako lákavou trofej. V Číně jsou jeho pera používána jako ozdoba a součást kostýmu herců tradiční čínské opery. Maso má údajně tuhé a méně chutné než bažant obecný.

Bažant královský je více vázán na lesní prostředí než jiné druhy bažantů. Je velmi plachý, při vyrušení odlétá do korun stromů nebo se ukrývá v houštinách. Rozmnožuje se na jaře, tok probíhá v únoru a březnu. Samci si v období toku a hnízdění obhajují značně velké hnízdní revíry, odkud agresívně vyhánějí jiné příslušníky svého druhu i další druhy bažantů. V místech společného výskytu útočí i na bažanty obecné. Samec se páří s 1-2 slípkami, v období hnízdění hlídá samice i mláďata. Slípka klade 7-14 vajec, inkubace trvá 24 dnů. Bažant královský se živí převážně semeny a plody dřevin, kuřátka v prvních dvou měsících života sbírají hmyz a pavouky.

Na území Česka byli první bažanti královští dovezeni již koncem 19. století, chov se však rozšířil až v prvním desetiletí 20. století. Byli chováni především na Moravě, a to jak v bažantnicích, tak ve volných honitbách. Volně žijící populace se vyskytovaly hlavně v lužních lesích v okolí Litovle, Chropyně, Kroměříže, Lipníka nad Bečvou a Břeclavi. V 70. letech 20. stol. činil roční odstřel asi 200-300 kusů. V současné době jsou u nás bažanti královští chováni v některých bažantnicích (např. Pohoří) a částečně i ve volnosti, hlavně kolem Chropyně. Současná populace však nepřesahuje 100 jedinců. Přesto je v Česku bažant královský řazen mezi lovnou zvěř a má stanovenou dobu lovu na 16. 10. – 15. 3. Loví se většinou pouze kohouti. Slepice je možno lovit pouze v bažantnicích z důvodů regulace početnosti, a to od 16. 10. do konce roku. Loví se většinou na čekané nebo v toku, někdy i na honech.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reeves's Pheasant na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu bažant královský na Wikimedia Commons
• Galerie bažant královský na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo bažant královský ve Wikislovníku
• Taxon Syrmaticus reevesii ve Wikidruzích
• BirdLife.org Archivováno 3. 1. 2009 na Wayback Machine.
• Game Birds and Wildfowl site

Lovná zvěř v Česku
Pernatá zvěř	bažant královský* • bažant obecný • hrdlička zahradní • holub hřivnáč • husa běločelá • husa polní • husa velká • kachna divoká • krocan divoký* • lyska černá • perlička kropenatá* • polák chocholačka • polák velký • straka obecná • vrána obecná
Srstnatá zvěř	daněk skvrnitý • jelen lesní • jelenec běloocasý* • jezevec lesní • kamzík horský • koza bezoárová* • králík divoký • kuna lesní • kuna skalní • liška obecná • muflon • ondatra pižmová • prase divoké • sika Dybowského* • sika japonský* • srnec obecný • zajíc polní
* Druh na českém území nepůvodní, volně se nevyskytující, příp. jen ve velmi malém počtu.