V článku, který dnes představujeme o Polecký vrch, se budeme věnovat dnes velmi aktuálnímu tématu, které nepochybně upoutá pozornost našich čtenářů. Ať už mluvíme o Polecký vrch jako o emblematické postavě, historické události, společenském fenoménu nebo jakémkoli jiném aspektu zájmu, snažíme se poskytnout úplnou a podrobnou vizi, která nám umožní plně pochopit její význam a dopad na společnost. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Polecký vrch, analyzujeme jeho původ, vývoj, důsledky a možné budoucí projekce. Jsme si jisti, že informace uvedené v tomto článku budou velmi užitečné pro všechny zájemce o rozšíření znalostí o Polecký vrch.
Polecký vrch | |
---|---|
![]() Vrcholová skalka Poleckého vrch | |
Vrchol | 1121 m n. m. |
Prominence | 123 m ↓ Buková slať[1] |
Izolace | 4,5 km → Žlíbský vrch |
Seznamy | Tisícovky v Česku #172 Ultratisícovky #51 Nejprominentnější hory CZ Hory a kopce Šumavy |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Pohoří | Šumava / Šumavské pláně / Knížecí pláně / Stráženské pláně |
Souřadnice | 48°57′7″ s. š., 13°40′20″ v. d. |
![]() ![]() Polecký vrch | |
Povodí | Teplá Vltava → Vltava → Labe |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Polecký vrch (německy Spitzberg, 1121 m n. m.)[2] je hora na Šumavě tyčící se 4 km jižně od Borových Lad a 25 km západo-jihozápadně od Prachatic. Jeho svahy jsou zalesněny smrčinou s příměsí buku, jeřábu a javoru.[3] Na jižní straně vrcholové plošiny stojí výrazný mrazový srub.[4]
Na Polecký vrch nevedou žádné turistické cesty, jen neznačené průseky. Nejjednodušší přístup vede ze zaniklé osady Polka po modře značené Střední cestě, kterou kopíruje i cyklotrasa č. 1039. Z ní u rozcestí Větrná skála odbočuje doprava postupně zarůstající průsek, který po 600 metrech končí na vrcholu. Tato cesta měří 4 km s převýšením 300 metrů. Druhou možností je pokračovat kolem Větrné skály dál a odbočit až po dalším kilometru. Nejprve na lesní cestu a potom na dobře schůdný průsek, který vede na vrchol od západu. Tato cesta je o 1,5 km delší, ale schůdnější a méně strmá.
K Poleckému vrchu patří i tři vedlejší vrcholy přesahující výšku 1000 m. Jsou jimi:
Pod jižním svahem stojí splavovací Polecká nádrž, postavená v roce 1839 ke zlepšení stavu vody pro plavení palivového dřeva z okolních lesů.[7] Nádrž má zhruba obdélníkový půdorys se stranami 230 x 150 metrů a voda z ní odtéká Poleckým potokem do Teplé Vltavy.