Pokožka (rostliny)
V dnešním světě se Pokožka (rostliny) stalo tématem velkého významu a zájmu mnoha lidí. Od svého vzniku upoutal Pokožka (rostliny) pozornost veřejnosti a vyvolal neustálou debatu v různých oblastech. Jeho dopad se odrazil ve společnosti, politice, ekonomice a kultuře a stal se ústředním tématem globální agendy. Jak se Pokožka (rostliny) neustále vyvíjí a nabývá nových forem, její vliv se globálně rozšiřuje a vytváří nekonečné perspektivy a názory. V tomto článku prozkoumáme různé okraje Pokožka (rostliny) a analyzujeme jeho důležitost v současném kontextu.
Pokožka (epidermis) rostlin je jednovrstevné krycí pletivo, která zvnějšku chrání rostlinu, především listy, stonek a kořeny. Je také rozhraním mezi rostlinou a vnějším světem. U rostlin, které druhotně tloustnou, bývá pokožka nahrazována peridermem (činností felogénu).
Funkce pokožky
Pokožka především chrání před nadměrnou ztrátou vody, reguluje výměnu plynů (kyslíku a oxidu uhličitého) a vylučuje některé metabolity na povrch rostliny. Na kořeni navíc pokožka absorbuje vodu a minerální látky.
Anatomie
Epidermis je obvykle průsvitný, protože v pokožce nejsou většinou chloroplasty. Na vnější stranu vylučuje voskovitou kutikulu, která není prostupná pro vodu. Kutikula bývá nejtlustší u rostlin z suchých oblastí, kde je voda drahocenná.
Epidermální tkáň obsahuje několik různých typů buněk: pokožkové buňky, svěrací buňky průduchů, podpůrné buňky průduchů, ale také buňky chlupů (trichomů). Nejčastější jsou samozřejmě klasické pokožkové buňky, které jsou současně nejméně specializované a největší.
Na pokožce jsou velmi často trichomy neboli chlupy. Určitými specializovanými chlupy jsou i kořenové vlásky, které absorbují vodu a minerální látky.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Epidermis (botany) na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu pokožka na Wikimedia Commons
