Podloubí v Boloni

V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Podloubí v Boloni, prozkoumáme jeho mnohé aspekty a jeho dopad na různé oblasti každodenního života. V tomto směru budeme analyzovat jak jeho původ, tak jeho vývoj v čase, přičemž podrobně prozkoumáme jeho vliv na současnou společnost. Kromě toho se budeme zabývat různými pohledy a názory odborníků na Podloubí v Boloni s cílem nabídnout komplexní a kompletní vizi tohoto vzrušujícího tématu. Od jeho významu ve vědě, kultuře a technice až po jeho dopad na náš každodenní život, budeme přistupovat k Podloubí v Boloni z různých úhlů s cílem obohatit naše čtenářské znalosti a porozumění tomuto nesmírně důležitému tématu.

Podloubí v Boloni
Světové dědictví UNESCO
Smluvní státItálieItálie Itálie
Souřadnice44°29′29″ s. š., 11°19′58″ v. d.
Typkulturní
Kritériumiv
Odkaz1650 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení2021 (44. zasedání)

Podloubí v Boloni jsou jedním z dominantních prvků architektury historické části tohoto italského města. Nejreprezentativnější podloubí byla v roce 2021 zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Bologňská podloubí, arkády a portika různých tvarů, rozměrů, barev, materiálů vznikala od 12. století po současnost. V různých zdrojích je uváděna souhrnná délka podloubí od necelých 40 km[1] po 62 km. Dřevěné, kamenné, zděné či konstrukce ze železobetonovou jsou součástí městských domů a vytvářejí kryté plochy podél ulic (jedno či oboustranné), náměstí i uprostřed parků. Vznikaly již od středověku z ekonomických, právních a společenských důvodů.[2] V krytém prostoru se často odehrávala obchodní aktivita. Soubor různorodých podloubí chráněný UNESCO zachycuje rozdílné stavební technologie, městské a spoločenské funkce a časová období vzniku. Jsou nezaměnitelným prvkem urbanistické identity Bologne.

Galerie

Reference

  1. ↑ Bologna, the city of colonnades . Turistický web regionu Emilia-Romagna . Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ A stroll under the Unesco Porticoes . Turistický web města Bologna . Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Italské památky na seznamu světového dědictví UNESCO

Agrigento • Alberobello • Amalfinské pobřeží • Aquileia • Assisi • Benátky a jejich laguna • Benátské obranné stavby • Botanická zahrada v Padově • Castel del Monte • Cerveteri a Tarquinia • Cilento, Vallo di Diano, Paestum, Velia a Certosa di Padula • Crespi d'Adda • Dolomity • Etna • Ferrara • Florencie • Hadriánova vila • Ivrea • Janov: Le Strade Nuove a systém Palazzi dei Rolli • Kopce prosecca Conegliano a Valdobbiadene • královský palác Caserta • Liparské ostrovy • Mantova a Sabbioneta • Matera • mocenská střediska Langobardů v Itálii • katedrála Nanebevzetí Panny Marie, brána Torre Civica a náměstí Piazza Grande v Modeně • Monte San Giorgio • Neapol • Palermo a katedrály v Cefalú a v Monreale • Piazza del Duomo, Pisa • Pienza • Pompeje, Herculaneum a Torre Annunziata • Portovenere, Cinque Terre a ostrovy Palmaria, Tino a Tinetto • prehistorická kůlová obydlí v Alpách • Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy • Ravenna • rezidence královského rodu Savojských • Rhétská dráha • Řím • Sacri Monti • San Gimignano • Santa Maria delle Grazie • Siena • skalní kresby ve Val Camonice • Su Nuraxi di Barumini • Syrakusy a Pantalica • Urbino • Val d'Orcia • Val di Noto • Verona • Via Appia (spolu s Via Traiana) • Vicenza a Palladiovy vily v Benátsku • Villa d'Este • Villa Romana del Casale • vily a zahrady Medicejských v Toskánsku • vinařská krajina Piemontu • slavná lázeňská města Evropy (Montecatini Terme) • Podloubí v Boloni • Cyklus fresek ze 14. století v Padově • Evaporitický kras a jeskyně severních Apenin