Pobuřování

V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Pobuřování. Od jeho počátků až po jeho dnešní dopad prozkoumáme každý aspekt související s Pobuřování, abychom pochopili jeho význam v různých oblastech. Od svého vlivu na populární kulturu až po jeho aplikaci v každodenním životě zanechal Pobuřování ve společnosti nesmazatelnou stopu. Prostřednictvím tohoto článku objevíme jeho mnoho podob a jak se vyvíjel v průběhu času. Připravte se tedy na to, že se ponoříte do cesty Pobuřování a objevíte vše, co z něj dnes dělá tak zajímavé a relevantní téma.

Pobuřování býval trestný čin, který spočíval v popuzování ostatních proti státu, státním orgánům nebo státnímu zřízení.

Historie

Trestní zákon (před rokem 1900)

V rakouském trestním zákonu z roku 1852 šlo o přečin, definovaný jako „haněním, posmíváním, nepravdivým udáváním nebo převracováním příběhů skutečných“ zlehčování úředních rozhodnutí, popouzení k nenávidění či opovrhování úřady, vládou, ale také svědky a znalci u soudu, nebo podávání bezdůvodných stížností. Trestem mohlo být vězení od jednoho do šesti měsíců. Vůči stěžovatelům se ale postupovalo přísněji, „spisovatel takovéto stížnosti“ mohl být i vyhoštěn.[1] Po vzniku republiky byly za protirakouské pobuřování uložené tresty zahlazeny.[2]

Trestní zákon (1948–1990)

Trestání verbálního pobuřování se ve velkém vrátilo po uchopení moci komunisty v roce 1948. Na základě zákona na ochranu lidově demokratické republiky byl ten, kdo veřejně pobuřoval proti republice, její samostatnosti, územní celistvosti, hospodářské soustavě, národní povaze, ale především proti jejímu lidovědemokratickému zřízení, potrestán tuhým vězením od tří měsíců až do tří let. Podobně mohl být potrestán dokonce i ten, kdo takový projev pobuřování, byť i z hrubé nedbalosti, umožnil nebo usnadnil šířit.[3] Trestní zákon z roku 1950 pak trestný čin Pobuřování proti republice chápal jako nepřátelský projev „k lidově demokratickému řádu“ spočívající kromě už uvedených cílů i v pobuřování proti „vymoženostem pracujícího lidu dosaženým při výstavbě socialismu.“ Trestní sazba zůstala stejná.[4] Podle následujícího trestního zákona z roku 1961 se trestného činu nazvaného již prostě Pobuřování, ale se zvýšenou dolní hranicí trestní sazby na šest měsíců, dopustil ten, kdo „z nepřátelství k socialistickému společenskému a státnímu zřízení republiky nejméně dvě osoby pobuřuje proti socialistickému společenskému a státnímu zřízení republiky, proti její územní celistvosti, obranyschopnosti nebo samostatnosti, nebo proti spojeneckým nebo přátelským vztahům republiky k jiným státům“.[5]

Po 30. červnu 1990 byl tento trestný čin z československého právního řádu vypuštěn[6] a do té doby uložené tresty byly zákonem o soudní rehabilitaci z roku 1990 zahlazeny.[7]

Reference

  1. ↑ § 300 zákona ze dne 27. května 1852, č. 117/1852 ř. z., o zločinech, přečinech a přestupcích
  2. ↑ Nařízení Národního výboru československého ze dne 5. listopadu 1918, č. 28/1918 Sb., o amnestii
  3. ↑ § 3 zákona ze dne 6. října 1948, č. 231/1948 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky
  4. ↑ § 81 trestního zákona ze dne 12. července 1950, č. 86/1950 Sb.
  5. ↑ § 100 zákona ze dne 29. listopadu 1961, 140/1961 Sb., trestní zákon
  6. ↑ Zákon ze dne 2. května 1990, č. 175/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon
  7. ↑ § 2 odst. 1 písm. b), c) a d) zákona ze dne 23. dubna 1990, č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci

Externí odkazy