Trestní sazba

Tentokrát prozkoumáme fascinující svět Trestní sazba. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost byl Trestní sazba předmětem studia, debat a obdivu. Ať už svými příspěvky v určité oblasti, vlivem na populární kulturu nebo svou relevanci v historii, Trestní sazba zanechal ve světě nesmazatelnou stopu. V tomto článku se ponoříme do hluboké a podrobné analýzy Trestní sazba, prozkoumáme jeho mnoho aspektů a nabídneme nový pohled na jeho dnešní důležitost. Připravte se na objevování všeho, co je o Trestní sazba vědět!

Trestní sazba v českém trestním právu označuje výměru trestu odnětí svobody, který se za daný trestný čin ukládá. U každé skutkové podstaty je ve zvláštní části trestního zákoníku uvedena dolní a horní hranice trestní sazby, ve které se lze při ukládání trestu obvykle pohybovat.

Např. u trestného činu vraždy činí v základní skutkové podstatě dolní hranice trestní sazby deset let a horní hranice osmnáct let odnětí svobody.[1]

Na konkrétní výši trestu pak mají vliv mj. polehčující a přitěžující okolnosti.

Posun hranic trestní sazby

I přes pevně stanovené hranice trestní sazby u každé skutkové podstaty se však od nich soud může při ukládání trestu odchýlit a trest mimořádně uložit pod spodní hranicí nebo i nad horní hranicí trestní sazby. Zvýšení trestu je vždy omezeno, v případě snížení jen v některých případech. Snížení pak přichází do úvahy tehdy, pokud:[2]

Naopak zvýšit trestní sazby lze, jestliže:[3]

Reference

  1. ↑ § 140 odst. 1 zákona ze dne 8. ledna 2009, č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“)
  2. ↑ § 58 a § 40 trestního zákoníku
  3. ↑ § 59, § 43 odst. 1 a § 108 trestního zákoníku