Plzeňská pahorkatina
V tomto článku prozkoumáme význam Plzeňská pahorkatina v současné společnosti. Od svého dopadu na každodenní životy lidí až po jeho význam v profesních oblastech, Plzeňská pahorkatina vyvolal neustálou debatu v různých oblastech. V průběhu let byl Plzeňská pahorkatina předmětem studia a analýzy, což nám umožnilo pochopit jeho vliv v různých kontextech. Stejně tak se díky nedávnému výzkumu podařilo objevit nové pohledy na Plzeňská pahorkatina, což nás vede k zamyšlení nad jeho současnou rolí a budoucí projekcí.
| Plzeňská pahorkatina | |
|---|---|
 Krajina severního Plzeňska v okolí Třemošné | |
| Nejvyšší bod | 775 m n. m. (Koráb) |
| Rozloha | 4607 km² |
| Střední výška | 438,3 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Poberounská subprovincie |
| Sousední jednotky | Brdská oblast Středočeská pahorkatina Šumavská hornatina Českoleská oblast Karlovarská vrchovina Podkrušnohorská oblast Středočeská tabule |
| Podřazené jednotky | Rakovnická pahorkatina Plaská pahorkatina Švihovská vrchovina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 Plzeňská pahorkatina na mapě Česka | |
| Povodí | Berounka, Ohře |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Plzeňská pahorkatina je geomorfologická oblast, tvořící západní část Poberounské subprovincie. Rozkládá se na jihozápadě Čech, kde zaujímá značnou část Plzeňského kraje a významně zasahuje též do středočeského okresu Rakovník. Nejvyšší vrchol tvoří hora Koráb u Kdyně, na jihozápadním okraji oblasti.
Na území Plzeňské pahorkatiny leží centrum západních Čech, statutární město Plzeň, z dalších významných měst pak např. Rakovník, Rokycany, Klatovy či Stříbro.
Hydrologickou osu Plzeňské pahorkatiny tvoří řeka Berounka, do jejíhož povodí náleží téměř celá oblast (vyjma malého okrsku Kryrská pahorkatina při severním okraji, který odvodňuje říčka Blšanka do Ohře). Vedle známé čtveřice zdrojnic Berounky, tj. řek Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy patří k nejdůležitějším přítokům z popisovaného území Střela, Klabava, Úterský potok, Třemošná a Rakovnický potok.
Členění
Plzeňská pahorkatina se z hlediska českého geomorfologického členění dělí na tři celky a dvanáct podcelků:
- VB1 Rakovnická pahorkatina
- VB1-A Kněževeská pahorkatina
- VB1-B Žihelská pahorkatina
- VB1-C Manětínská vrchovina
- VB2 Plaská pahorkatina
- VB2-A Stříbrská pahorkatina
- VB2-B Kaznějovská pahorkatina
- VB2-C Plzeňská kotlina
- VB2-D Kralovická pahorkatina
- VB3 Švihovská vrchovina
- VB3-A Chudenická vrchovina
- VB3-B Merklínská pahorkatina
- VB3-C Klatovská kotlina
- VB3-D Radyňská vrchovina
- VB3-E Rokycanská pahorkatina
Literatura
- DEMEK, Jaromír, et al. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Plzeňská pahorkatina na Wikimedia Commons
