Švihovská vrchovina
V dnešním světě je Švihovská vrchovina i nadále předmětem zájmu a debat. Postupem času se stal základním prvkem společnosti a ovlivnil různé aspekty každodenního života. Ať už na osobní, politické, vědecké nebo kulturní úrovni, Švihovská vrchovina zanechal významnou stopu v historii a nadále vyvolává kontroverze a protichůdné názory. V tomto článku budeme podrobně studovat vliv Švihovská vrchovina v různých kontextech, stejně jako pokroky a výzvy, které představuje pro budoucnost.
| Švihovská vrchovina | |
|---|---|
 Výhled z Radyně na Klabavskou pahorkatinu na severovýchodě celku, v popředí město Starý Plzenec | |
| Nejvyšší bod | 775 m n. m. (Koráb) |
| Rozloha | 1424 km² |
| Střední výška | 460,3 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Plzeňská pahorkatina |
| Sousední jednotky | Plaská pahorkatina Křivoklátská vrchovina Hořovická brázda Brdská vrchovina Blatenská pahorkatina Šumavské podhůří Šumava Všerubská vrchovina Podčeskoleská pahorkatina |
| Podřazené jednotky | Chudenická vrchovina Merklínská pahorkatina Klatovská kotlina Radyňská vrchovina Rokycanská pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 Švihovská vrchovina na mapě Česka | |
| Povodí | Berounka |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | VB-3 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Švihovská vrchovina je geomorfologický celek, tvořící jižní část Plzeňské pahorkatiny. Rozkládá se na jihozápadě Čech, kde zaujímá převážnou část okresu Plzeň-jih a přilehlé oblasti okresů okolních (jihozápad okresu Rokycany, jihovýchodní polovici okresu Plzeň-město, severozápad okresu Klatovy a východní okraj okresu Domažlice. Nejvyšší vrchol tvoří hora Koráb u Kdyně.
Na území Švihovské vrchoviny leží dvě středně velká města, Klatovy a Rokycany, z dalších menších sídel např. Přeštice (při hranici s Plaskou pahorkatinou), Holýšov, Nýrsko, Janovice nad Úhlavou, Starý Plzenec, Blovice, Spálené Poříčí, Mirošov a Hrádek.
Švihovská vrchovina jako celek spadá do povodí řeky Berounky, která však sama protéká mimo popisované území. V rámci celku se vodní toky obecně sbíhají k jeho severnímu okraji, za nímž leží Plzeňská kotlina; vyčleňují se tak tři významnější dílčí povodí: Největší v jihozápadní a centrální části Švihovské vrchoviny vytváří řeka Radbuza se svými pravými přítoky Merklínkou a Úhlavou). Z jihovýchodu území sbírá vody řeka Úslava a severovýchodní okraj Švihovské vrchoviny odvodňuje říčka Klabava.
Členění
Švihovská vrchovina se z hlediska českého geomorfologického členění dělí na pět podcelků a čtrnáct okrsků:
- VB3-A Chudenická vrchovina
- VB3-A-a Korábská vrchovina
- VB3-A-b Poleňská pahorkatina
- VB3-B Merklínská pahorkatina
- VB3-B-a Roupovská pahorkatina
- VB3-B-b Líšinská pahorkatina
- VB3-B-c Merklínská brázda
- VB3-B-d Vytůňská pahorkatina
- VB3-C Klatovská kotlina
- VB3-C-a Janovický úval
- VB3-C-b Bolešinská kotlina
- VB3-D Radyňská vrchovina
- VB3-D-a Kamýcká vrchovina
- VB3-D-b Štěnovická vrchovina
- VB3-D-c Blovická pahorkatina
- VB3-D-d Bukovohorská vrchovina
- VB3-E Rokycanská pahorkatina
- VB3-E-a Klabavská pahorkatina
- VB3-E-b Rokycanská kotlina
Literatura
- DEMEK, Jaromír, et al. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Švihovská vrchovina na Wikimedia Commons
