V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Pišťucha černolící, zaměříme se na jeho různé aspekty, jeho dopad na společnost a jeho význam pro dnešek. Od svého vzniku až po vývoj v průběhu let byl Pišťucha černolící předmětem zájmu a výzkumu v různých oblastech. Prostřednictvím této podrobné analýzy se budeme snažit plně porozumět důležitosti a významu Pišťucha černolící v našem moderním světě a jak ovlivnil způsob, jakým myslíme a jednáme. Připravte se na cestu objevování a úvah o Pišťucha černolící a pochopte jeho skutečný význam v našem každodenním životě.
![]() | |
---|---|
![]() | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | zajícovci (Lagomorpha) |
Čeleď | pišťuchovití (Ochotonidae) Thomas, 1897 |
Rod | pišťucha (Ochotona) Link, 1795 |
Binomické jméno | |
Ochotona curzoniae (Hodgson, 1858) | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pišťucha černolící (Ochotona curzoniae) je savec z čeledi pišťuchovití.
Váží 0,1 až 0,2 kg a měří 12 až 25 cm. Pohlavně dospívá v osmi měsících. Samice je březí 21 až 24 dní. Samice v létě rodí každé tři týdny. Má 1 až 8 mláďat, obvykle 6, odstavena jsou ve 21 dnech. Dožívá se až 2,5 roku. Živí se trávou, bylinami, květy a semeny v zimě senem. Dělá si zásoby na drsnou zimu. Vyskytuje se ve velkých nadmořských výškách, obývá stepi a louky na Tibetské náhorní plošině.