V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Pišťuchovití. Ať už se jedná o téma, osobu nebo rande, Pišťuchovití má významný dopad na naši společnost. V průběhu historie hrál Pišťuchovití zásadní roli při utváření naší kultury a způsobu, jakým chápeme svět kolem nás. Prostřednictvím tohoto článku objevíme důležitost Pišťuchovití a jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Připravte se ponořit se do jedinečné a vzrušující cesty za lepším pochopením Pišťuchovití!
![]() | |
---|---|
Pišťucha velkouchá | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | zajícovci (Lagomorpha) |
Čeleď | pišťuchovití (Ochotonidae) Thomas, 1897 |
Rod | pišťucha (Ochotona) Link, 1795 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pišťuchovití (Ochotonidae) je čeleď řádu zajícovců. Jsou to zvířata, která mají krátké uši, nemají ocas a jsou velmi čilá. I když jsou pišťuchy příbuzné králíkům, vypadají spíše jako morčata.
Obývají odlehlé části stepí a hor Asie a Severní Ameriky. Tvoří kolonie, které jsou od sebe vzdáleny v závislosti na množství vhodné potravy. Jelikož jsou tyto oblasti většinou nehostinné, pišťuchy si dělají zásoby potravy ze sušených rostlin. V zimě se neukládají k zimnímu spánku, ale žijí ve svých norách a jeskyních, kde se živí tím, co nastřádaly během léta. Mají vazby k určitému revíru, jejž označují sekretem pachových žláz. Rodí většinou více mláďat, doba vrhu závisí na různých podmínkách jednotlivých životních prostředí.
Podle toho, kde se pišťuchy vyskytují, získaly také název, např. pišťucha kazašská, tibetská, horská apod. Pišťucha velkouchá je nejvýše žijícím savcem na světě, protože žije v oblasti Himálaje, a to ve výšce okolo 6000 m n. m.
Několik druhů z čeledi pišťuchovití[1]: