Pierre Reverdy
V dnešní době je Pierre Reverdy tématem, o kterém mluví každý a které si v dnešní společnosti získalo velký význam. Od svých počátků až po současnost byl Pierre Reverdy předmětem zájmu a debat, které generovaly různé názory a postoje k této záležitosti. V tomto článku do hloubky prozkoumáme všechny aspekty související s Pierre Reverdy, analyzujeme jeho důsledky, dopady a možná řešení. Z kritického a objektivního hlediska přistoupíme k tomuto tématu z různých úhlů, s cílem osvětlit jeho důležitost a vliv na náš každodenní život. V následujících řádcích se ponoříme do fascinujícího světa Pierre Reverdy, objevíme jeho dopad v různých oblastech a jeho roli při utváření reality, která nás obklopuje.
| Pierre Reverdy | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 13. září 1889 Narbonne |
| Úmrtí | 17. června 1960 (ve věku 70 let) nebo 21. června 1960 (ve věku 70 let) Opatství svatého Petra |
| Povolání | básník, aforista, spisovatel a výtvarník |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pierre Reverdy (13. září 1889 Narbonne – 17. června 1960 Solesmes) byl francouzský básník a esejista.
Narodil se jako nemanželské dítě v jihofrancouzské rodině s vinařskou a sochařskou tradicí. Od roku 1910 žil v Paříži a zařadil se do skupiny nonkonformních výtvarníků a literátů scházejících se v Bateau-Lavoir. Jeho básnická tvorba, vyznačující se překvapivými metaforami, byla ovlivněna kubismem, dadaismem a surrealismem. Roku 1915 vydal první knihu básní v próze a v roce 1917 založil časopis Nord-Sud, zaměřený na avantgardní literaturu, v němž publikovali svá první díla např. André Breton nebo Philippe Soupault.
Jeho život a tvorbu výrazně poznamenal milostný vztah s Coco Chanel a duševní otřes z rozchodu ho přivedl k opuštění uměleckého světa a k náboženským úvahám.[1] V roce 1926 vstoupil do benediktinského kláštera v Solesmes, kde prožil zbytek života.
| „ | Myslím, že nejsem ani básník, ani spisovatel, ani umělec. Ale člověk, který nenašel jiný způsob, jak zůstat ve styku s životem, jak se udržet nad hladinou. Psal jsem, jako se chytáme záchranného pásu. | “ |
Vydání v češtině
- Chuť skutečna, přeložil Jan Vladislav, Odeon 1966
- Palubní deník, přeložil Jiří Pelán, Odeon 1989
- Eseje a zápisky, přeložila Jitka Hamzová, Arbor vitae 2013[2]
Reference
- ↑ Pierre Reverdy: Chuť skutečna. Český rozhlas Vltava . 2011-06-19 . Dostupné online.
- ↑ Eseje a zápisky . Svaz českých knihkupců a nakladatelů . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pierre Reverdy na Wikimedia Commons 
Osoba Pierre Reverdy ve Wikicitátech- Poetry Foundation (en)
- Espace Francais (fr)
