Pezizomycotina

V dnešním světě je Pezizomycotina tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už kvůli svému historickému významu, jeho dopadu na moderní společnost nebo jednoduše kvůli jeho popularitě, Pezizomycotina je téma, které nenechává nikoho lhostejným. Od svých počátků až po současnost hraje Pezizomycotina zásadní roli v životech lidí, a proto se stále více lidí snaží o tomto fascinujícím tématu dozvědět více. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Pezizomycotina, od jeho počátků až po jeho dnešní vliv, abychom objevili jeho skutečný dosah a význam ve společnosti.

Jak číst taxoboxVřeckovýtrusné houby
alternativní popis obrázku chybí
Chlorociboria aeruginascens
zelenitka měděnková
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby vřeckovýtrusné (Ascomycota)
PodkmenPezizomycotina
Podtřídy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pezizomycotina (dříve Ascomycetes, nikoliv však ve smyslu Ascomycota) je podkmen nebo pododdělení vřeckovýtrusných hub. Zahrnuje naprostou většinu druhů vřeckovýtrusných hub. Ostatní podkmeny (Taphrinomycotina, Saccharomycotina[1]) jsou o poznání méně rozsáhlé.

Popis

Všichni zástupci mají článkované podhoubí s přehrádkami s otvory, které umožňují průchod jader. Rozmnožují se pohlavně pomocí vřeckospor i nepohlavně konidiemi. Jedná se o obrovskou skupinu organismů – nalezneme mezi nimi saprofytické druhy i parazity rostlin nebo živočichů, komenzální druhy a několik rodů tvoří houbovou část lišejníků (hlavně v podtřídě Lecanoromycetidae, Dothideomycetidae nebo Arthoniomycetidae).

Systém

ikona
Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
malá podtřída, jejíchž zástupci tvoří korovité lišejníky
dvě čeledě hub původně řazených do podřídy Dothideomycetidae
zástupci: Venturia inaequalis, původce strupovitosti jablek
jediná čeleď Erysiphaceae, obligátní parazité rostlin
plísně produkující mykotoxiny, jen vzácně se rozmnožují pohlavně
zástupci: rod štětičkovec (Penicillium sp.), rod kropidlák (Aspergillus sp.)
nevytváří podhoubí, parazité nebo komenzálové členovců, koprofilní druhy (rozkládající výkaly)
tvoří houbovou složku většiny druhů lišejníků
zahrnuje řády Helotiales – voskovičkotvaré a Rhytismatales – svraštělkotvaré
zástupci: rod mozkovka (Ascotremella sp.), chlupáček (Lachnum sp.), terčka (Lanzia sp.) a mnoho dalších
hlavně tropické houby
houby tvořící plodnice, hlavně řád Pezizales – kustřebotvaré
zástupci: rod smrž (Morchella sp.), lanýž (Tuber sp.), ucháč (Gyromitra sp.), chřapáč (Helvella sp.) aj.
řády Xylariales – dřevnatkotvaré, Sordariales – hnojenkotvaré nebo Hypocreales – masenkotvaré
zástupci: masenka (Hypocrea sp.), housenice (Cordyceps sp.), dřevomor (Hypoxylon sp.)
parazité ruduch

Odkazy

Reference

  1. ↑ HIBBETT, David S., Manfred Binder, Joseph F. Bischoff, Meredith Blackwell, Paul F. Cannon, Ove E. Eriksson, Sabine Huhndorf, Timothy James, Paul M. Kirk, Robert Lücking, H. Thorsten Lumbsch, François Lutzoni, P. Brandon Matheny, David J. McLaughlin, Martha J. Powell, Scott Redhead, Conrad L. Schoch, Joseph W. Spatafora, Joost A. Stalpers, Rytas Vilgalys, M. Catherine Aime, André Aptroot, Robert Bauer, Dominik Begerow, Gerald L. Benny, Lisa A. Castlebury, Pedro W. Crous, Yu-Cheng Dai, Walter Gams, David M. Geiser, Gareth W. Griffith, Cécile Gueidan, David L. Hawksworth, Geir Hestmark, Kentaro Hosaka, Richard A. Humber, Kevin D. Hyde, Joseph E. Ironside, Urmas Kõljalg, Cletus P. Kurtzman, Karl-Henrik Larsson, Robert Lichtwardt, Joyce Longcore, Jolanta Miądlikowska, Andrew Miller, Jean-Marc Moncalvo, Sharon Mozley-Standridge, Franz Oberwinkler, Erast Parmasto, Valérie Reeb, Jack D. Rogers, Claude Roux, Leif Ryvarden, José Paulo Sampaio, Arthur Schüßler, Junta Sugiyama, R. Greg Thorn, Leif Tibell, Wendy A. Untereiner, Christopher Walker, Zheng Wang, Alex Weir, Michael Weiss, Merlin M. White, Katarina Winka, Yi-Jian Yao, Ning Zhang. A higher-level phylogenetic classification of the Fungi. S. 509–547. Mycological Research . 13. 3. 2007 . Svazek 111, čís. 5, s. 509–547. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-06-10. ISSN 0953-7562. doi:10.1016/j.mycres.2007.03.004. (anglicky) 

Literatura

  • KALINA, Tomáš a VÁŇA, Jiří. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 606 s., 32 s. obr. příl. ISBN 80-246-1036-1.

Externí odkazy