Dnes je Pevnosti v Rádžasthánu tématem velkého zájmu a významu ve společnosti. Ať už kvůli svému dopadu na každodenní život lidí, jeho významu v akademické sféře nebo jeho vlivu na technologický vývoj, Pevnosti v Rádžasthánu dokázal upoutat pozornost odborníků i fanoušků. Když se ponoříme do tohoto článku, prozkoumáme různé aspekty Pevnosti v Rádžasthánu, jeho důsledky v dnešní společnosti a jeho potenciál pro budoucnost. Od svých počátků až po současnou evoluci se Pevnosti v Rádžasthánu ukázalo jako téma hodné analýzy a zamyšlení a tento článek si klade za cíl jej pečlivě prozkoumat, abychom pochopili jeho důležitost a relevanci dnes.
Pevnosti v Rádžasthánu | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
Smluvní stát | ![]() |
Souřadnice | 24°53′0″ s. š., 74°38′46″ v. d. |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | ii, iii |
Odkaz | 247 (anglicky) |
Oblast | Jižní Asie |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 2013 (37. zasedání) |
Soubor pevností v indickém státě Rádžastán je rozložen převážně v pohoří Aravalli. Doba jejich vzniku je mezi 5. století n. l. a 17.–18. století našeho letopočtu. Obvykle jde o zdí obehnaná centra měst s paláci a chrámy.
Šest z nich se nachází na seznamu světového dědictví UNESCO: Chittorgarh, Kumbhalgarh, Ranthambore, Gagron, Amber, a Džaisalmér.[1]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hill Forts of Rajasthan na anglické Wikipedii.