V dnešním světě se Národní park Velký Himálaj stal tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost podnítil Národní park Velký Himálaj debaty a úvahy v různých oblastech a jeho vliv se rozšiřuje na různé aspekty každodenního života. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty související s Národní park Velký Himálaj a analyzujeme jeho historické, sociální, kulturní a ekonomické rozměry. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se budeme snažit porozumět složitosti a důležitosti Národní park Velký Himálaj v současném světě, stejně jako jeho potenciálu generovat významné změny v různých sférách společnosti.
![]() | |
---|---|
IUCN kategorie II (Národní park) | |
![]() Pohled na hory v parku | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 1984 |
Rozloha | 1171 km2 |
Poloha | |
Stát | Indie |
Stát | Himáčalpradéš |
Souřadnice | 31°48′15,44″ s. š., 77°57′3,68″ v. d. |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() ![]() Národní park Velký Himaláj | |
Další informace | |
Web | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Národní park Velký Himálaj | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
Smluvní stát | ![]() |
Typ | přírodní dědictví |
Kritérium | x |
Odkaz | 1406 (anglicky) |
Oblast | Asijsko-pacifický region |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 2014 (38. zasedání) |
Národní park Velký Himálaj je národní park ve státě Himáčalpradéš v Indii. Park byl založen v roce 1984 a rozkládá se na ploše 1171 km2; nadmořská výška parku se pohybuje mezi 1500 a 6000 m. Národní park je místem výskytu mnoha rostlinných a více než 375 živočišných druhů, včetně přibližně 31 druhů savců, 181 druhů ptáků, 3 druhů plazů, 9 druhů obojživelníků, 11 druhů kroužkovců, 17 druhů měkkýšů a 127 druhů hmyzu. Jsou chráněny podle přísných pravidel zákona o ochraně volně žijících živočichů a rostlin z roku 1972, a proto není povolen žádný druh lovu.
V červnu 2014 byl Národní park Velký Himálaj zařazen na seznam světového dědictví UNESCO[1] podle kritéria x.[2]
Národní park Velký Himálaj se nachází na rozhraní dvou hlavních světových biogeografických oblastí: indomalajské oblasti na jihu a palearktické oblasti na severu. Vysokohorský ekosystém severozápadní části Himálaje má společné rostlinné prvky s přilehlou západoasijskou a středoasijskou oblastí. V důsledku výškového rozpětí 4 100 m se v parku vyskytují různorodé zóny s jejich reprezentativní flórou a faunou, jako jsou alpínské, glaciální, temperátní a subtropické lesy.
Tyto biogeografické prvky jsou výsledkem geologického vývoje Himálaje, který dodnes pokračuje působením deskové tektoniky a kontinentálního driftu. Před více než 100 miliony let se indický subkontinent oddělil od Gondwany a posunul se na sever. Nakonec narazil do Laurasie a vytvořil pohoří Himálaj. Díky tomuto spojení Gondwany a asijské pevniny došlo k výměně rostlin a živočichů, což nakonec vedlo ke vzniku jedinečných biogeografických rysů v této oblasti.
V Národním parku Velký Himálaj žije více než 375 druhů živočichů. Dosud bylo zjištěno a zdokumentováno 31 druhů savců, 181 druhů ptáků, 3 druhy plazů, 9 druhů obojživelníků, 11 druhů kroužkovců, 17 druhů měkkýšů a 127 druhů hmyzu ze šesti řádů. V nadmořské výšce 3 500 m a více žijí zvířata, jako jsou nahur modrý, levhart sněžný, medvěd plavý, tahr himálajský a kabar.
Díky širokému výškovému rozpětí se v národním parku vyskytuje také velká rozmanitost rostlin.
V posledních letech se národní park stal oblíbeným cílem trekingu a ekoturistiky. Povolení k trekům vydává kancelář.[3] V parku je několik oblíbených trekových tras, od těch, které lze absolvovat za den či dva, až po ty, které mohou trvat týden až deset dní.[4]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Great Himalayan National Park na anglické Wikipedii.