Petr Holodňák

Dnes je Petr Holodňák vysoce relevantní téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. S pokrokem technologií a globalizací se Petr Holodňák stal stálým bodem diskuse ve všem, od politiky po popkulturu. Tento článek se bude snažit do hloubky analyzovat dopad Petr Holodňák na současnou společnost, prozkoumat jeho různé aspekty a to, jak ovlivňuje naše životy způsoby, o kterých jsme možná dříve ani neuvažovali. Prostřednictvím svědectví, studií a odborných posudků má toto téma osvětlit a nabídnout čtenářům kompletní a aktualizovanou vizi Petr Holodňák.

PhDr. Petr Holodňák
Petr Holodňák na přednášce v žatecké Křížově vile v roce 2015
Petr Holodňák na přednášce v žatecké Křížově vile v roce 2015
Narození9. ledna 1957 (68 let)
Duchcov
PovoláníArcheolog Regionálního muzea v Žatci, od roku 1980
VzděláníPodkrušnohorské gymnázium Most Bílina (1972–1976)
Masarykova univerzita Brno (1976–1981)
Manžel(ka)PhDr. Radmila Holodňáková
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Holodňák (* 9. ledna 1957 Duchcov) je český archeolog a muzejní pracovník. Od roku 1980 působí v Regionálním muzeu K. A. Polánka v Žatci. Zde se zabývá především pravěkem středního Poohří, je specialistou na keltskou archeologii. Za sebou má celou řadu záchranných archeologických výzkumů, z nichž k nejrozsáhlejším patří výzkumy v předpolí pískoven v Soběsukách, v Chudeříně, Roztylech a Břežanech.

Mládí a studia

Petr Holodňák se narodil 9. ledna 1957 v Duchcově,[1] své mládí však prožil v rodině vojáka z povolání z Podkarpatské Rusi a české prodavačky v Bílině. Zde studoval mezi léty 1972–1976 tehdejší Gymnázium Maxima Gorkého (dnes pracoviště Podkrušnohorského gymnázia Most). Během studií gymnázia se spřátelil s archeologem PhDr. Jiřím Waldhauserem, CSc., t. č. působícím na Bílinském zámku, který jej naučil základům archeologické práce. Pod Waldhauserovým vedením se zúčastnil svých prvních archeologických výzkumů v Radovesicích u Bíliny a na Závisti u Zbraslavi.

V roce 1976 byl přijat ke studiu archeologie a historie na filozofické fakultě tehdejší Univerzity J. E. Purkyně (dnes Masarykova univerzita) v Brně. V roce 1981 absolvoval doktorské studium diplomovou prací Ekonomika laténského sídliště v Radovesicích u Bíliny.

Profesní život

Petr Holodňák při práci v terénu na výzkumu v Želči v roce 2007

V roce 1980 nastoupil jako archeolog do Regionálního muzea v Žatci. Zde ho čekala výzva v podobě uspořádání a evidence archeologických sbírek.[2] Pod jeho vedením došlo od počátku 80. let také k zintenzivnění záchranné činnosti muzea v terénu. Roku 1983 prokázal archeologickým výzkumem existenci halštatského hradiště v Žatci a na Výrově u Třeskonic.[3][4] V roce 1985 jej pověřil Archeologický ústav Československé Akademie věd vedením záchranného archeologického výzkumu v polykulturní lokalitě Soběsuky na Žatecku. Výzkum trval osm let a stal se jedním z nejrozsáhlejších plošných výzkumů provedených na našem území.[5][6][7][8] Současně se zpracováním sbírek se Petr Holodňák věnoval i teoretickému bádání a popularizaci archeologie a činnosti muzea. Jádrem jeho odborné práce se stalo zpracování hrobových a sídlištních nálezů doby halštatské a laténské v regionu středního Poohří.[9][10][11] Svou pozornost věnoval také studiu demografie populací v mladší době železné[12] a bádání o pravěkém zpracování obilí na drtidlech a žernovech, jejich provenienci a distribuci.[13][14] V roce 1987 se zúčastnil mezinárodního symposia ve francouzském Epernay s příspěvkem o malované keramice keltských obyvatel severozápadních Čech.[15]

Mezi léty 1997 a 2004 vedl další rozsáhlý záchranný výzkum v předpolí pískovny na území vesnic Chudeřín a Roztyly na Žatecku. Na ploše 50 ha se podařilo shromáždit doklady o četném osídlení i pohřbívání v nejrůznějších obdobích pravěku.[16][17][18] Při výzkumech v intravilánu města Žatce se mu podařilo prokázat existenci vnějšího opevnění raně středověkého hradiště[19] a přispěl k poznání stavebního vzhledu některých vrcholně středověkých objektů, např. Čeradické brány.[20] V mezičase mezi většími výzkumy působil na desítkách drobných záchranných akcích v lokalitách ohrožených stavební činností. Své poznatky pravidelně popularizuje a snaží se je co nejsrozumitelnější formou prezentovat veřejnosti prostřednictvím populárně-naučných článků, brožur, přednášek a knižních publikací.[21][22][23] K seznámení veřejnosti s výsledky terénní práce a záchranných výzkumů také přispěly i výstavy, z nichž mnohé přesáhly hranice regionu a byly vystavovány v dalších expozicích v Česku.[24][25] V roce 1994 založil a redigoval ediční řadu Studie Regionálního muzea v Žatci, v niž vyšlo několik svazků zaměřených na regionální historii. Jako spoluautor a editor se podílel na přípravě dvou monografií historie města Žatce.[26]

Petr Holodňák na výzkumu v Břežanech v roce 2012

Na začátku nového tisíciletí se podílel na přípravě podkladů pro turistický informační systém v Žatci.[27] Pro místní kabelovou televizi TV OK+ vypracoval scénáře několika dílů seriálu Toulky žateckou minulostí, věnovaného historii Žatce. V roce 2003 absolvoval díky dánskému stipendiu tříměsíční pobyt v archeologických pracovištích v Německu a Dánsku. Mezi léty 2010–2012 vedl další rozsáhlý archeologický výzkum v Břežanech na Žatecku. Na katastru Břežan mj. objevil dvanáct půdorysů obytných domů kůlové/sloupové konstrukce ze střední doby bronzové (mohylové kultury) a několik zajímavých kruhových struktur.[28] V roce 2012 byl spoluautorem jedné z prvních interaktivních expozic v Česku s názvem Žatecký stroj času instalované v žateckém regionálním muzeu.

V současné době nadále pracuje jako archeolog v Regionálním muzeu K. A. Polánka v Žatci. Kromě archeologických výzkumů a výkonu stavebního dozoru v rámci zákona o památkové péči se věnuje přípravě nové expozice muzea, odborné publikační činnosti a popularizaci činnosti muzea. Podílel se i na přípravě nových depozitářů žateckého Regionálního muzea v budově bývalých papíren v Žatci, ze kterých se po otevření v roce 2015 stalo jedno z nejlépe vybavených muzejních pracovišť v ČR. Působí v Komisi severočeských archeologů (KOSA). Pracuje v Radě Ústavu archeologické a památkové péče severozápadních Čech, v. v. i., v Mostě (ÚAAP Most) a působí v redakční radě sborníku Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách vydávaném ÚAAP Most. Je členem pracovní skupiny pro zápis Žatce na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Politický život

V roce 1989 se aktivně účastnil listopadových událostí. V letech 1990–1994 byl členem žateckého městského zastupitelstva a městské rady. Znovu byl do zastupitelstva zvolen za hnutí NEZÁVISLÍ v roce 2010 a opět se stal radním. Na radnici působil do roku 2014.

Rodina

Je ženatý s archeoložkou a historičkou PhDr. Radmilou Holodňákovou. Má dva syny Petra (*1983) a Radka (*1993) a dále bratra Fedora (*1947).

Jeho otcem byl válečný hrdina Československé armády, účastník bitvy u Sokolova a na Dukle, Fedor Holodňák (1923–2012).

Odkazy

Reference

  1. ↑ Labyrintem žateckého pravěku, Albis International, Ústí nad Labem 2006, ISBN 80-86971-18-X
  2. ↑ Archeologická sbírka muzea, její struktura a uložení, in: Studie Regionálního muzea v Žatci, č. 3/1997
  3. ↑ Pozdně halštatské nálezy ze Žatce, in: Archeologické rozhledy č. 35/1983
  4. ↑ Archeologický výzkum hradiště Výrov u Třeskonic v roce 1983, in: Sborník okresního archivu v Lounech č. 1/1985
  5. ↑ Záchranný archeologický výzkum v Soběsukách (okres Chomutov) v letech 1985-1988: předběžná zpráva, in: Archeologické rozhledy č.43/1991
  6. ↑ Rescue Excavations in Sobesuky, in 1985-1990, in: Archaeology in Bohemia 1986-1990, Praha 1991
  7. ↑ Stav a perspektivy zpracování záchranného výzkumu u Soběsuk, okr. Chomutov, in: Archeologické výzkumy v Severozápadních Čechách v letech 1993-1997, Most 1999
  8. ↑ Některé otázky keramických struktur na lokalitě Soběsuky - společně s J. Rulfem a V. Salačem, in: Památky archeologické, Supplementum 13, Praha 2000
  9. ↑ Keltská pohřebiště ve středním Poohří, in: Památky archeologické, č. 79/1988
  10. ↑ Osídlení středního Poohří v době laténské. Nástin stavu terénního a teoretického bádání, in: Sborník okresního archivu v Lounech, č. 2/1988
  11. ↑ Zu den Verhältnissen in der Hallstatt- und Latenezeit im mittleren Eger-Geblet, in: Veröffentlichungen des Museums für Ur- und Frühgeschichte Potsdam, Band 25/1991
  12. ↑ Metodische Probleme bei der Bestimmung von Populationsgrösse in der Latenezeit, in: Anthropologie č. 25/1987
  13. ↑ Vývoj mlecích zařízení a provenience surovin drtidel a žernovů v Soběsukách (okres Chomutov, SZ Čechy). Mikrosonda do ekonomiky jednoho sídliště, in: Památky archeologické č. 90/1999, společně s M. Magem
  14. ↑ Experiment s mletím obilí na žernovech tzv. řeckého typu, in: Archeologické rozhledy č. 53/2001
  15. ↑ Beitrag zur Provenienz und Technologie der spätlatenzeitlischen bemalten Keramik in Nordwestböhmen, in: Mémoire de la Societé Archéologique Champeniose 5 - Suppl. 1/1991
  16. ↑ Zajímavý doklad kultovních praktik pozdní doby bronzové v Roztylech, okr. Chomutov, in: Památky - příroda - život č. 2/1997
  17. ↑ Hrob kultury se šňůrovou keramikou s kruhovým obvodovým příkopem z Chudeřína, okr. Louny, in: Sborník Miroslavu Buchvaldkovi, Most 2000
  18. ↑ Superpozice hrobu KŠK s hroby kultury únětické z pískovny v Roztylech, okr. Chomutov - eneolitická mohyla s dodatečnými pohřby starší doby bronzové, in: Sborník Drahomíru Kouteckému, Most 2002, společně s R. Holodňákovou
  19. ↑ K objevu vnějšího opevnění žateckého hradiště v raném středověku, in: Archeologie ve Středních Čechách č. 3/2000 - společně s R. Holodňákovou
  20. ↑ Objev Čeradické brány v Žatci, in: Průzkumy památek č. 4/1997, společně s V. Razímem a B. Roedlem
  21. ↑ Toulky žateckou minulostí – převážně vážný průvodce městem, Žatec 1990, společně s A. Hluštíkem
  22. ↑ Střepy přinášejí nejen štěstí, Severočeské nakladatelství, Ústí nad Labem 1990
  23. ↑ Labyrintem žateckého pravěku, Albis International, Praha 2006
  24. ↑ "Podzemní překvapení", instalována v Žatci a Chomutově
  25. ↑ "Smrt v pravěku a ve středověku", instalována v Žatci, Chomutově, Mostě a Rakovníku, spoluautorka R. Kassalová
  26. ↑ Žatec, Praha 1992; Nakladatelství Lidové Noviny, Praha 2004 - spolueditorka I. Ebelová
  27. ↑ Žatec z věže; propagační skládačky Žatec - malý, střední a velký okruh
  28. ↑ Záchranný archeologický výzkum v Břežanech, okr. Louny v letech 2010–2012, in: www.muzeumzatec.cz

Externí odkazy