Petr Bušek

V dnešním světě získal Petr Bušek nebývalý význam. Ať už na poli vědy, kultury, zábavy nebo politiky, Petr Bušek se stal základním tématem diskusí a analýz. Jeho dopad přesáhl hranice a vyvolal v současné společnosti velkou diskusi. Abychom pochopili její důležitost a důsledky, je nutné provést hlubokou a podrobnou studii, která nám umožní ponořit se do všech jejích dimenzí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Petr Bušek, od jeho původu až po jeho vliv v dnešním světě, s cílem osvětlit toto dnes tak aktuální téma.

Petr Bušek
Narození5. května 1824
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí29. ledna 1894 (ve věku 69 let)
Husa
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbenívlastibořický hřbitov (50°37′6″ s. š., 15°3′12″ v. d.)
Povolánísochař
Děti
Příbuzní
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Hrob Petra a Dominika Buška na hřbitově ve Vlastibořicích

Petr Bušek (5. května 1824 Praha – 29. ledna 1894 Husa) byl řezbář, zakladatel řezbářské firmy na Huse z Sychrova známý jako tvůrce dřevořezbářské výzdoby zámku Sychrov z doby novogotické přestavby.

Život

Učil se u svého otce a na pražské akademii, v roce 1846 si otevřel dílnu na Kampě, v roce 1856 na pozvání knížete Kamila Rohana přesídlil na Husu nedaleko Sychrova, aby zde vytvářel dřevořezby převážně a pouze na výzdobě zámku. Často vycházel z předloh Nashe, Ungewittera, Pugina, které byly užívány často při novogotických přestavbách na jiných panských sídlech, někdy i návrhů rohanského stavitele Josefa Pruvota.

Od 80. let do firmy vstupovali Buškovi synové Dominik a Konstantin (i další synové se učili řezbářství, ale tito zemřeli mladí, resp. Karel dal přednost pod pseudonymem Bohdan Kaminský kariéře básníka). Firma poté změnila název na Petr Bušek a synové, knížecí řezbáři v Sychrově. Po Petrově smrti firma pokračovala pod názvem Petra Buška synové až do první světové války. V době sklonku Petrova života a po jeho smrti se zmenšil počet zakázek přímo ze zámku, takže byly plněny zakázky i na jiných místech, zejména vybavení sakrálních prostor.

Literatura

  • Adam, Rudolf. Umělci Sychrovska II: Petr Bušek. OJKT IIIb, 1924–1925, s. 110–117.
  • Kadlec, Miloš. Řezbář Petr Bušek a Sychrov. In: Kamenná kniha. The Stone Book. Sborník k romantickému historismu - novogotice. Sychrov, Zámek Sychrov 1997, s. 193-202.
  • Tregl, Vladimír. Sychrovký zámek a Buškova výzdoba jeho interiérů. Výňatek z bakalářské práce. OJKT 15 (31), 2008, č. 4, s. 274-281.