Petr Brukner

V dnešním světě se Petr Brukner stalo tématem velkého významu a zájmu. S pokrokem technologií a globalizací se Petr Brukner umístil jako ústřední téma v různých sférách každodenního života. Ať už v profesní, akademické nebo osobní sféře, Petr Brukner nabyl zásadního významu a vyvolal debaty a diskuse o svých důsledcích a důsledcích. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Petr Brukner, od jeho původu a vývoje až po jeho účinky na moderní společnost. Kromě toho budeme analyzovat různé pohledy a názory na Petr Brukner s cílem nabídnout ucelenou a obohacující vizi na toto téma, které je dnes tak aktuální.

Petr Brukner
Petr Brukner (2017)
Petr Brukner (2017)
Narození19. května 1943 (81 let)
Písek
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
AliasLeopold Brašnář
ChoťEva Bruknerová
DětiMartin Brukner
2 dcery
PříbuzníJosef Brukner (bratr)
SídloBrandýs nad Labem
Podpis
Petr Brukner – podpis

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Brukner (* 19. května 1943 Písek) je český komik, herec a fotograf, od 60. let člen divadla Járy Cimrmana. Je mladším bratrem spisovatele Josefa Bruknera.

Život a kariéra

Divadlo

K divadlu poprvé přičichl na gymnáziu, kdy ve studentském divadle zaujal funkci kulisáka.

Začal pracovat jako projektant a v 60. letech se náhodou seznámil s Ladislavem Smoljakem, s nímž jezdil do zaměstnání společným spojem na trase PrahaBrandýs nad Labem. Smoljak jej pak roku 1967 přizval i s jeho ženou, právničkou Evou,[1] do právě zakládaného divadla Járy Cimrmana. Paní Bruknerová se stala uvaděčkou, zatímco Petr se nejprve uplatnil jako oponář a kulisák.

Jak se později stalo typickým pro další kulisáky a techniky, Brukner začal brzy dostávat i drobné roličky na scéně a přes ně se vypracoval v kmenového herce souboru. Jeho vůbec první rolí byl Kryštof ve hře Domácí zabijačka, která se ale roku 1969 přestala uvádět. Tou dobou už vystupoval v roličce psané mu na tělo – jako stydlivý student cimrmanologie v semináři hry Hospoda na mýtince. V další hře Vražda v salonním coupé už dostal jednu ze svých erbovních rolí, policejního praktikanta Hlaváčka.

Pro jeho herectví byl typický komicky nesmělý, naivní projev podpořený vysoko položeným hlasem. Podle vyprávění Zdeňka Svěráka na albu Odskok[2] jednou režisér Jaroslav Papoušek (podle jiného zdroje Miloš Forman[3]) označil Petra Bruknera za „největšího českého žijícího naivního herce“.

Film a televize

Petr Brukner se od sedmdesátých let 20. století objevoval i ve filmu, nejprve ve snímcích z pera dvojice Smoljak–Svěrák, později i v jiných. Většinou se jednalo o epizodní, díky jeho jedinečnému projevu však přesto výrazné role. Hned první jeho filmová role byla „titulní“ (Jáchyme, hoď ho do stroje). Jeho svérázné herectví využil Zdeněk Svěrák i v několika televizních skečích s panem Leopoldem Brašnářem, „který je pozoruhodný tím, že nekrade.“ V roce 2011 Brukner krátce vystupoval jako moderátor dětského pořadu Kouzelná školka.

Fotografování

Této zálibě se Brukner věnuje od deseti let. Řadu let pracoval v obrazovém nakladatelství Československé tiskové kanceláře.[4]

V roce 2019 o něm Pavel Bartovský natočil krátký dokument nazvaný Život hledáčkem Petra Bruknera, jehož prodloužená verze měla v prosinci roku 2023 premiéru v České televizi.[5]

Roku 2021 vyšla Bruknerova kniha vzpomínek nazvaná Jen tak jsem šel kolem.[6] Stejný název měla i výstava jeho fotografií, která se uskutečnila ve výstavním prostoru Czech Photo Centre v pražských Nových Butovicích,[4] kde sklidila úspěch.[6]

V roce 2024 se uskutečnila jeho fotografická výstava v Galerii Fotorenesance /v prostorách Clubu 3.břeh/ v Nitranské ulici v Praze.

K této výstavě mu v nakladatelství Fotorenesance vyšla malá fotografická monografie.

Jiné záliby

Brukner žije v Brandýse nad Labem v blízkosti železniční tratě a v železnici našel další ze svých životních zálib. Pořizuje si jejich snímky, které shromažďuje v cyklu nazvaném „Lokomotiva“. Rovněž zvažuje podporu skupiny nadšenců kolem fotografa Dana Materny, kteří se snaží zrekonstruovat parní lokomotivu řady 534.0 zvanou „Kremák“.[1] V dětství díky známosti se sousedem s železničářem Josefem Veselým se mohl občas svézt parní lokomotivou mezi píseckou zastávkou a tamní hlavní železniční stanicí a během jízdy mohl přikládat uhlí pod kotel lokomotivy.[1] Bruknerovým snem je svézt se Orient expresem, v němž našel zalíbení (kromě souvislosti s Vraždou v salonním coupé) díky dokumentu Poirot řídí Orient expres. Plánoval realizaci s kolegou Jaroslavem Weiglem; po jeho úmrtí (5. září 2019)[7] plánuje uskutečnit jízdu se svojí manželkou.[6]

Jeho další zálibou jsou mosty. Ve svém rodném kraji obdivuje například most v Písku, v Bechyni, přemostění u Zvíkova přes Vltavu a Otavu nebo Žďákovský most. Oceňuje ale i menší mostky třeba v Lomnici nebo ve Skalici.[1]

Divadelní role

Petr Brukner v roce 2014

Filmové a televizní role – výběr

Odkazy

Reference

  1. a b c d VOŽENÍLEK, Tomáš. Jsem stále kluk odchovaný párou stejně jako Jára Cimrman. ČD pro vás. Červen 2022, roč. 14, čís. 6, s. 9. . ISSN 1210-9142. 
  2. https://www.supraphonline.cz/album/810-sverak-odskok-od-cimrmana-do-lazni-kozich
  3. MALEČEK, Tomáš. Padesátiletá historie Divadla Járy Cimrmana . Brno, 2020 . Dostupné z: https://is.muni.cz/th/qg99m/. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Miroslav JIREČEK.
  4. a b Petr Brukner šel kolem a jen tak fotil. Novinky.cz . Borgis, 2021-09-24 . Dostupné online. 
  5. Život hledáčkem Petra Bruknera - iVysílání | Česká televize. : Dostupné online. 
  6. a b c ČD pro vás, s. 10.
  7. ŠŤÁSTKA, Tomáš; SPÁČILOVÁ, Mirka. Zemřel Jaroslav Weigel, výtvarník a dlouholetý člen Divadla Járy Cimrmana. iDNES.cz . 2019-09-05 . Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy