V tomto článku prozkoumáme Peter Plavčan a jeho dopad na různé aspekty našich životů. Peter Plavčan je téma, které v posledních letech vzbudilo zájem mnoha lidí, protože zahrnuje širokou škálu situací a kontextů. Od svého vlivu v osobní sféře až po svůj význam v profesionálním světě hraje Peter Plavčan zásadní roli ve způsobu, jakým žijeme a fungujeme ve společnosti. V tomto článku budeme analyzovat různé pohledy a případové studie související s Peter Plavčan s cílem lépe porozumět jeho relevanci a tomu, jak může ovlivnit naše každodenní rozhodnutí a jednání.
Prof. Ing. Peter Plavčan, CSc. | |
---|---|
![]() Peter Plavčan (19. července 2016) | |
Narození | 22. června 1960 (64 let) Bratislava |
Alma mater | Ekonomická univerzita v Bratislavě |
Profese | politik, ekonom, vysokoškolský učitel a malíř |
Commons | Peter Plavčan |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Peter Plavčan (* 22. června 1960, Bratislava) je slovenský univerzitní pedagog, ekonom a bývalý ministr školství, vědy, výzkumu a sportu ve třetí vládě Roberta Fica nominován Slovenskou národnou stranou. Ve funkci ministra působil necelé dva roky, v srpnu 2017 rezignoval po podezření z podvodů s eurofondy na vědu a výzkum. Od 1. října 2018 působí jako rektor na Vysoké škole Danubius v Sládkovičovu.
Vysokoškolské studium absolvoval na Fakultě hospodářské informatiky Ekonomické univerzity v Bratislavě, kde získal inženýrský titul. Následně v letech 1984–1990 působil na Ústavu informací a prognóz školství. Od roku 1991 pracoval na ministerstvu školství, kde postupně vykonával funkci ředitele Odboru vysokoškolského vzdělávání a generálního ředitele Sekce vysokého školství, vědy a výzkumu, kterou zastával do roku 2016. V roce 1994 získal vědeckou hodnost kandidáta věd na Pedagogické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.[1] V roce 1997 se habilitoval na docenta na Univerzitě Mateja Bela v Banské Bystrici. Hodnost profesora získal v roce 2005 na Univerzitě Konstantina Filozofa v Nitře v oboru technologie vzdělávání.[1] Během působení na Ministerstvu na Sekci vysokého školství se zabýval koordinací a vedením vysokých škol v oblasti řízení a podílel se na formování vysokoškolské politiky.[2]
Do funkce ministra školství, vědy, výzkumu a sportu byl jmenován 23. března 2016. Zabýval se požadovanou reformou školství a zvyšováním platů pracovníků ve školství, kteří před i po parlamentních volbách v roce 2016 protestovali.[3] V létě 2017 byl kritizován za čerpání fondů Evropské unie v oblasti výzkumu a vědy ve prospěch soukromých subjektů namísto veřejných vysokých škol či Slovenské akademie věd. Premiér Robert Fico oznámil 16. srpna 2017 plán odvolat Plavčana z funkce ministra.[4] V této souvislosti pohrozil předseda SNS Andrej Danko vypovězením koaliční dohody, protože strana by mohla přijít o post ministra školství úplně. [zdroj?!] Peter Plavčan rezignoval sám 17. srpna 2017, ve funkci byl do 31. srpna celkem 513 dní.[5] Vedením ministerstva byla pověřena ministryně zemědělství Gabriela Matečná a od 13. září 2017 se novou ministryní stala Martina Lubyová.
Plavčanovu akademickou hodnost profesora kritizoval v dubnu 2016 poslanec Miroslav Beblavý, protože tehdejšímu ministrovi chyběly mezinárodně uznávané vědecké práce.[6] V databázi Scopus neměl Peter Plavčan žádný záznam[7] a v databázi ISI Web of Science má pouze jednu karentovanou publikaci.[8]
Jako první veřejně kritizoval rozdělování prostředků na vědu majitel firmy Prefa Alfa František Zvrškovec. Za důvod neúspěchu žádosti o dotaci z eurofondů označil fakt, že odmítl jednomu z hodnotitelů zaplatit.[9] V srpnu 2017 byl Plavčan kritizován za netransparentní přidělování nenávratných finančních prostředků na vědu a výzkum, které realizovalo jeho ministerstvo.[10] Kauza se týkala výzev vyhlášených ministerstvem pro předkládání žádostí o nenávratné finanční příspěvky z Operačního programu Výzkum a Inovace, spolufinancovaného ze strukturálních fondů Evropské unie. První výzva byla vyhlášena na průmyslové výzkumně-vývojová centra (finanční příspěvek ve výši 1–7 mil. Eur) a druhá na dlouhodobý strategický výzkum (do výše 40 mil. Eur). Z projektů předložených slovenskými univerzitami a Slovenské akademií věd v dlouhodobém strategickém výzkumu neuspěl žádný. Toto vedlo k otevřenému dopisu rektorů a spustilo mediální pozornost zpochybňující transparentnost výběrového procesu schvalování žádostí o nenávratný finanční příspěvek v předmětných výzvách. Ministerstvo odmítlo na žádost médií zveřejnit seznam úspěšných žadatelů. Týdeník Trend zveřejnil[11] 13. srpna 2017 seznam úspěšných projektů, který získal ze systému ITMS 2014.[pozn. 1] Byly na něm 4 příspěvkové organizace: Centrum vědecko-technických informací, Slovenská agentura životního prostředí, Národní lesnické centrum, Národní agentura pro síťové a elektronické služby a ve zbytku už jen soukromé subjekty. Tyto subjekty získaly nenávratné finanční příspěvky ve výši celkem 146,3 mil. eur.[11] Protokol SME následně zveřejnil článek,[12] ve kterém uvedl, že kandidátů může být až 19. Plavčan po medializaci kauzy přislíbil, že financování projektů prověří.[13] I když odmítal vážný problém, výzvu k čerpání eurofondů vyhlásil nanovo.[14] Po zveřejnění úspěšných žadatelů vystoupili média a představitelé opozice s tvrzeními, že se mezi příjemci nacházejí tzv. Schránkové společnosti, což vedlo k zahájení prověřování výběrového procesu policií.[14] Evropská komise v reakci na dění na Slovensku oznámila, že pozastavuje platby ze strukturálních fondů EU ve čtyřech výzvách včetně výzvy na dlouhodobý strategický výzkum.[12]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter Plavčan na slovenské Wikipedii.