Peter Benický
V tomto článku prozkoumáme téma Peter Benický do hloubky, prozkoumáme jeho původ, jeho dopad na současnou společnost a jeho význam v různých oblastech každodenního života. Abychom tomuto fenoménu lépe porozuměli, ponoříme se do jeho historie, analyzujeme různé perspektivy a dáme hlas odborníkům v oboru. Na těchto stránkách vyzývám čtenáře, aby přemýšlel o Peter Benický z různých úhlů pohledu a zpochybnil své vlastní předpojaté představy o něm. Doufám, že se tento článek prokáže jako zdroj znalostí a inspirace a že přispěje k obohacení dialogu kolem Peter Benický.
| Peter Benický | |
|---|---|
| Narození | 1603 Trnava |
| Úmrtí | 8. února 1664 (ve věku 60–61 let) Trnava |
| Povolání | spisovatel a básník |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Peter Benický (maďarsky Beniczky Péter; 1603, pravděpodobně Trnava – 8. února 1664, tamtéž) byl slovenský básník.
Životopis
Pocházel ze šlechtického rodu Benických z Benice a Mičiné.[1][2] Vstoupil do královského vojska (jeho otec byl hlavní kapitán hradu Vacova) a zúčastnil se královské deputace do Konstantinopole. Po smrti rodičů se vrátil na své majetky. Obecně se za datum jeho smrti považuje 8. únor 1664, kdy napsal svůj testament. Pochován je v kryptě kostela sv. Mikuláše v Trnavě.
Tvorba
Věnoval se psaní básní v maďarštině i slovenštině. Ve svých dílech se snažil o popis problémů, sociální kritiku, ale rovněž se vyjadřoval ke vzdělání, cti, pracovitosti, boji, případně ironicky uvažoval o ženách, manželství a dvorské etiketě, přičemž odsuzoval zhýralou šlechtu. Jeho úvahy jsou inspirovány vlastními zkušenostmi a jsou protkávané obrazy nezastavitelného plynutí času, nestálého štěstí, lásky, rozpadu a zkázy.
Dílo
- 1652 – Slovenské verše (tiskem vyšly až v roce 1873 díky Frankovi V. Sasinkovi)
- 1664 – Maďarské rytmy (Magyar rhitmusok) (knihu po autorově smrti vydal jeho přítel Štefan Bartók)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter Benický na slovenské Wikipedii.
- ↑ : Biografický lexikón Slovenska I A-B, Slovenská národná knižnica, 2002, ISBN 8089023169
- ↑ Pongrác D., Ragač R., Strešňák G., Tandlich T., Federmayer F., Šľachta Bratislavskej stolice. Bratislava, Luigi 2004, ISBN 80-969027-0-9
