Pavel Zajíček

Pavel Zajíček
Pavel Zajíček v roce 2014
Základní informace
Narození	15. dubna 1951 Praha
Úmrtí	5. března 2024 (ve věku 72 let) Praha
Povolání	hudebník, básník, výtvarník
Nástroje	klávesy, zpěv
Aktivní roky	1973–2016
Vydavatel	Guerilla Records
Příbuzná témata	DG 307
Ocenění	účastník odboje a odporu proti komunismu
Manžel(ka)	Minna Pyyhkala
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Zajíček (15. dubna 1951 Praha – 5. března 2024 Praha^[1]) byl český básník, textař a výtvarník. Byl jedním z nejvýznamnějších představitelů českého undergroundu.

Po nedokončených studiích na Stavební fakultě ČVUT pracoval v různých dělnických profesích. V roce 1973 založil spolu s Mejlou Hlavsou undergroundovou hudební skupinu DG 307, která s několika přestávkami a mnoha personálními obměnami fungovala do roku 2016. V roce 1976 byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen k trestu odnětí svobody za výtržnictví – rozsudek byl v roce 2003 zrušen Nejvyšším soudem.^[2] Roku 1980 vynuceně emigroval nejprve do Švédska, kde opustil svou rodinu a našel si švédskou přítelkyni. Partnerem jeho manželky se později stal Švéd. Zajíček začal studovat ve švédské Uppsale a Göteborgu švédštinu a angličtinu, ale v roce 1986 se přestěhoval do New Yorku. Tam experimentoval výtvarně i hudebně, našel si další ženu, oženil se a zplodil další dítě.^[3] Po roce 1989 žil střídavě v New Yorku a v Praze, od roku 1995 žil trvale v Praze. Jeho zdravotní stav se po prodělané mozkové mrtvici výrazně zhoršil. V roce 2017 už ho zastihla třetí mrtvice.^[4] V posledních dnech života se k této nemoci přidružil ještě zápal plic, kterému Pavel Zajíček v Thomayerově nemocnici podlehl 5. března 2024.^[1]

Pavel Zajíček byl zejména literátem, podílel se však také na hudební podobě DG 307 a byl tvůrčí i výtvarně. V malých rolích se objevil i v některých filmech. Nejznámější je patrně jeho role rozhlasového moderátora ve filmu Knoflíkáři (1997).^[5] Dále ztvárnil například roli Lurii v adaptaci knihy Jáchyma Topola Anděl Exit (2000).

Před rokem 1980 se ilegálně šířily jeho písně pro DG 307, jejichž texty obstojí i bez hudebního doprovodu. Svými básněmi také přispěl do repertoáru skupiny The Plastic People of the Universe. Texty, které nebyly určeny ke zhudebnění, publikoval v řadě samizdatů, které měly originální výtvarnou koncepci a byly vydány v minimálních nákladech. Patří sem Mařenická kniha (1977, jediný exemplář), Dopisy (Tok okamžiků) (1977), Vyslov sám sebe i svůj svět (1977), Úlomky skal (1979), Roztrhanej film (1980), Šedej sen (1980) a Listy k čemukoliv (1980). Tyto texty vyšly souborně pod názvem Zápisky z podzemí (1973–1980). Ve sbírce DG 307 – Texty 1973–1980, publikované pod pseudonymem Pavel Z., jsou obsaženy zhudebněné texty. Próza Jakoby… Svět v zrnku písku… vyšla v roce 2003. Sbírka Cesta vlakem z P. do B. – Pollockovy fleky odposlouchaná slova je z roku 2007. V roce 2008 vyšla v bibliofilském vydání sbírka Roztrhanej film, jejíž součástí je CD s autorským čtením a originální grafický list Pavla Zajíčka. V roce 2012 vyšla sbírka Chvění.^[6]

Poezie Pavla Zajíčka je expresivní, záměrně používá hovorovou řeč a vulgarismy („můj kraj stejně jako tvůj kraj / jde do prdele“), angažovaná („milovat / neživý i živý / nevidět ve všem / jenom chyby / přijímat co tě / voslovuje / voslovit / co tě vobklopuje…“), ovlivněná surrealismem („…vodsouzený / zavěšený / na pupeční šňůře / kdo nám pomůže / až vypadnem ven? / kdo nám rozdupe / narozenej sen?…“), často odkazuje na archetypální symboly (cesta, oheň, stín, kořeny, znamení…). S textem Anti, jenž obsahuje větu „běžím s hovnem proti plátnu, do plátna to hovno zatnu“,^[7] operovala StB a byl použit i soudci v procesu se skupinou The Plastic People of the Universe. Zajíčkova pozdější tvorba je intimnější a neurčitější. Ačkoli je Zajíčkova poezie žánrově různorodá, obsahově vytváří kompaktní celek. Autor se stále snažil „zůstat sám sebou uvnitř toho šílenýho běsu“.

• DG 307 (1973–1975) (soubor textů pro koncertní vystoupení)
• Mařenická kniha (1977, samizdat)
• Dopisy (Tok okamžiků) (1977, samizdat)
• Vyslov sám sebe i svůj svět (1977, samizdat)
• Dar stínum (1979) (soubor textů pro koncertní vystoupení)
• Pták utrženej ze řetězu zdivočel a uletěl… ozvěny jeho falešnejch zpěvů (Kundy rty ústa tváře masky) (1979, soubor textů pro koncertní vystoupení)
• Torzo (1980) (soubor textů pro koncertní vystoupení)
• Úlomky skal (1979, samizdat)
• Šedej sen (1980, samizdat)
• Listy k čemukoliv (1980, samizdat)
• Roztrhanej film (1980, samizdat)
• Kniha moří (1980, rukopis)
• DG307 Texty z let 1973-79 (1990, Vokno)
• Kniha měst (1993, Vokno)
• Čas je výkřik uprostřed noci (2000, Maťa)
• Zvuky sirén a zvonů (NÉNIE) (2001, Vetus Via)
• Zápisky z podzemí (1973-1980) (2002, Torst; obsahuje: Mařenická kniha, Dopisy (Tok okamžiků), Vyslov sám sebe i svůj svět, Úlomky skal, Roztrhanej film, Šedej sen, Listy k čemukoliv)
• Jakoby… Svět v zrnku písku… (2003, Torst)
• Time is a mid-night scream (Twisted Spoon, 2005)
• Cesta vlakem z P. do B. Pollockovy fleky odposlouchaná slova (2007, Vetus Via)
• Roztrhanej film (2008, Pulchra)
• Kniha psaná chaosem (2009, Pulchra)
• Pohádka se špatným koncem (2010, Vetus Via)
• Všechno je úplně jinak… (2010, Pulchra)
• Kniha moří (2011, Pulchra)
• Chvění (2012, Maťa)
• Kniha měst (2023, Ears&Wind Records)
• Radost je lehkost, vánek, studená voda, rozhovory (2023, Pulchra)

• Gift to the shadows (fragment) (1982 Boží mlýn, Canada, LP)
• DG 307 (1973-5) (1990, Globus, CD)
• Dar stínum (jaro 1979) (1992, Globus, CD)
• Pták utrženej ze řetězu (podzim 1979) (1992, Globus, CD)
• Torzo (léto 1980) (1992, Globus, CD)
• Uměle ochuceno (Artificially flavored) (1992, Újezd MC, CD, LP; reedice 2001, Guerilla Records, CD)
• Koncert: Tvář jako Botticelliho Anděl (1995, vlastní náklad, pouze MC)
• Kniha psaná chaosem (1996, Globus CD)
• Siluety (1998, vlastní náklad CD; reedice 2001, Guerilla Records, CD)
• Koncert (1999, Indies CD, MC)
• Pavel Zajíček: Zvuky sirén a zvonů (NÉNIE) (Autorské čtení / Evangelický kostel U Salvátora z 5. 6.2001, Praha) (2001, CD)
• Šepoty a výkřiky (2002, Guerilla Records, CD)
• Historie hysterie (Archiv dochovaných nahrávek 1973-75) 2CD:
  • CD 1 – (71:10 minut) 7. října 1973, Klukovice, 2. června 1974, ateliér Kadlec, Praha-Žižkov,1. září 1974, Postupice, '31. ledna 1975, Mokropsy
  • CD 2 – (44:56 minut) listopad 1975, hrad Houska + obrazová stopa: Postupice (5:51 minut), Kostelec u Křížku (9:51 minut), (2004, Guerilla Records)
• Nosferatu (Symfonie hrůzy na motívy filmu F. W. Murnau) (2004, Guerilla records CD)
• DG 307 – LIVE (17.4.2005) (2005, Guerilla records CD)
• Pavel Zajíček: Kakofonie cesty (2007, Guerilla records, CD)
• Květy podzimu – barvy jara /live at La Fabrika (2008, La Fabrika, CD)
• Magický město vyhořelo! (koncert v klubu Jilská 15/10/1994) (2008, Guerilla Records, CD)
• Veřejná zkouška 07032009/Public rehearsal Praha – New York (2009, Ears&Wind Records, CD-R v plechovce)
• Prolínání (P. Z. + Načeva, Live fragment, DG 307, 21. 4. 2010, Retro Music Hall, Praha) (2010, dinn (dinn is not noise), LP)
• V katedrálách ticha (koncert z roku 1994) (2011, Guerilla Records, CD)
• Pavel Zajíček: Podobenství (2011, Guerilla Records, CD)
• Životy? Nebo bludné kruhy? (2013, Guerilla Records, CD)
• Svědek spálenýho času (Witness to burnt time) (1979-80) 5CD:
  • CD 1 – Dar stínum (Gift to the shadows) – studio (15 skladeb, čas 79:28)
  • CD 2 – Dar stínum (Gift to the shadows) – live (16 skladeb, čas 79:54)
  • CD 3 – Pták utrženej ze řetězu (The bird that broke free from its chain) – studio (17 skladeb, čas 79:01)
  • CD 4 – Pták utrženej ze řetězu (The bird that broke free from its chain) – live (21 skladeb, čas 78:31)
  • CD 5 – Torzo (Torso) (16 skladeb, čas 43:35, 3 bonusy)
  • Kniha – Svědek spálenýho času (Witness to burnt time) (104 stran, 40 fotografií – text P. Ferenc, foto A. Libánský, J. Hric, J. Kukal, O. Němec, P. Prokeš, 2013, Guerilla Records)
• Svobodná místa (2019, koncert z roku 2011, Guerilla Records, CD)

• ŠVEHLA, Marek. Magor a jeho doba: Život Ivana M. Jirouse. 1. vyd. Praha: Torst, 2017. 574 s. ISBN 978-80-7215-555-2. S. 224–225, 245, 248, 254, 257, 272, 282, 285, 295, 297, 302, 311, 317–319, 321, 343–353, 360, 368–369, 379, 401, 403–405, 410, 411–413.... 

• První festival druhé kultury

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel Zajíček na Wikimedia Commons
• Osoba Pavel Zajíček ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pavel Zajíček
• Tomáš Mazal: Několik tváří v jedné tváři. Portrét básníka, hudebníka a výtvarníka Pavla Zajíčka, který se dožívá 65 let, Český rozhlas, 18. dubna 2016
• Pavel Zajíček, narozený 15. dubna 1951 (anketa), Bubínek Revolveru, 15.4.2021