Význam Pavel Veselý je v dnešní společnosti nesporný. Po desetiletí je Pavel Veselý opakujícím se tématem v debatách, výzkumech a diskuzích v různých oblastech. Jeho vliv sahá od osobních, sociálních, politických, ekonomických a kulturních aspektů a ovlivňuje způsob, jakým lidé přistupují ke svému každodennímu životu. Pavel Veselý je předmětem pozornosti akademiků, vědců, názorových vůdců a profesionálů, kteří se snaží pochopit její rozsah a důsledky. V tomto článku podrobně prozkoumáme význam Pavel Veselý a jeho dopad na moderní společnost.
Pavel Veselý | |
---|---|
Narození | 27. dubna 1942 (82 let) Zlín, ![]() |
Národnost | česká |
Povolání | herec a fotograf |
Rodiče | Karel Veselý |
Manžel(ka) | Lydie Veselá |
Příbuzní | Jiří Veselý (bratr) |
Znám jako | fotograf, publicista |
Webová stránka | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Pavel Veselý (* 27. dubna 1942[1] Zlín) je český publicista a fotograf, ale dříve také herec, zpěvák a divadelní autor (dramatik).
Do roku 2016 působil též jako kurátor ve sboru ČCE v Praze 8 – Kobylisích.[2]
Během studií na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity založil roku 1961 spolu s dalšími dvěma tehdejšími studenty Luďkem Nekudou a Edvardem Schiffauerem Divadélko Pod okapem (později Divadélko Okap),[3] které se brzy stalo nejvýraznější profilovou scénou alternativní kultury severomoravského regionu.[4] V něm brzy vynikla autorská a herecká dvojice Luděk Nekuda a Pavel Veselý,[5] jež pro uskupení připravila pět kabaretů a dvě divadelní hry. U většiny her tohoto souboru se autorsky podílel nejen na hře samotné, ale složil hudbu k většině písniček.[6][7]
S Divadélkem Pod okapem se účastnil řady domácích přehlídek a festivalů, například roku 1963 byl soubor hostem Jiráskova Hronova.[8] V letech 1965 a 1966 se spolu se souborem zúčastnil mezinárodního divadelního festivalu v Záhřebu v tehdejší Jugoslávii.[7]
V sedmdesátých letech 20. století působil jako severomoravský zpravodaj Zemědělských novin, v osmdesátých letech byl nočním strážným na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, avšak i nadále psal a fotografoval pro společenské časopisy. Napsal scénáře k více než dvaceti publicistickým televizním filmům. Po sametové revoluci byl ve svobodném povolání jako fotograf-publicista, spolupracující především s filmovými a televizními časopisy a s časopisy o životním stylu. Dlouhodobě pracuje na fotografických cyklech pro Fotobanku České tiskové kanceláře.
Napsal životopisnou knihu S Kristianem Kodetem o Kristianu Kodetovi (2011), dále svými fotografiemi doprovodil knihu Putování pohádkovou zemí od Vítězslavy Klimtové (2011), sepsal publikaci o mladé malířce Elišce Junkové (2015) a napsal text reprezentativní publikace Áčko jede do Motola, pokřtěné 6. dubna 2015 při otevření prodloužení trasy A pražského metra. V roce 2019 autor vydal vzpomínkovou novelu Čárlí, kluk z fary, která je doplněna jeho fotografiemi.[9]
Kurátor Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Praze 8 – Kobylisy | ||
---|---|---|
Předchůdce: Jan Ratiborský |
2004–2016 Pavel Veselý |
Nástupce: Vlasta Rejentová |