Dnes je Paul Vittorelli tématem, které je přítomné ve všech aspektech našeho života. Od politiky po technologie, Paul Vittorelli upoutal pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Jak společnost postupuje, Paul Vittorelli je nadále relevantní a vyvolává debatu ve veřejném mínění. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Paul Vittorelli a jeho dopad na náš každodenní život. Od jeho počátků až po jeho dnešní vývoj budeme analyzovat, jak Paul Vittorelli formoval náš svět a co můžeme očekávat v budoucnu.
Paul Vittorelli | |
---|---|
Ministr spravedlnosti Předlitavska | |
Ve funkci: 25. října 1918 – 11. listopadu 1918 | |
Předchůdce | Hugo von Schauer |
Nástupce | zánik monarchie |
Narození | 9. března 1851 Terst ![]() |
Úmrtí | 20. dubna 1932 (ve věku 81 let) Vídeň ![]() |
Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
Alma mater | Vídeňská univerzita Univ. Štýrský Hradec |
Profese | soudce |
Commons | Paul Vittorelli |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Paul Vittorelli, též Paul von Vittorelli (9. března 1851 Terst – 20. dubna 1932 Vídeň), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský právník, soudce a politik, v roce 1918 poslední ministr spravedlnosti Předlitavska, pak předseda rakouského ústavního soudu.
Studoval právo na Vídeňské univerzitě a na Univerzitě ve Štýrském Hradci. Od roku 1873 působil na obchodním soudu ve Vídni. Byl soudcem ve Vídeňském Novém Městě a ve městě Kirchberg an der Pielach. Podílel se na vzniku exekučního soudu ve Vídni roku 1893, kde působil od roku 1893 jako jeho předseda. V letech 1909–1918 byl prezidentem zemského odvolacího soudu ve Vídni a od roku 1917 byl členem nejvyššího soudu.[1]
Za vlády Heinricha Lammasche se stal posledním ministrem spravedlnosti Předlitavska. Funkci zastával od 25. října 1918 do zániku monarchie 11. listopadu 1918.[2]
V období let 1920–1930 byl předsedou rakouského ústavního soudu.[1]