Pandíón

V dnešním světě je Pandíón téma, které má velký význam a zajímá mnoho lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu na pracovišti nebo jeho vlivu na populární kulturu, Pandíón upoutal pozornost jednotlivců všech věkových kategorií a prostředí. V průběhu historie hrál Pandíón klíčovou roli ve vývoji lidstva a jeho studium a výzkum je i nadále prioritou pro akademiky, vědce a profesionály v různých oblastech. V tomto článku do hloubky prozkoumáme dopad a důležitost Pandíón a také důsledky, které má na náš každodenní život.

Pandíón
ChoťZeuxippé
DětiErechtheus[1][2]
Filoméla[1][2]
Prokné[1][2]
Boutés[2]
RodičeErichthonios[1][3][2] a Praxithea[3][2]
PříbuzníKekrops II., Prokris, Pandorus, Métión[4], Thespios, Orneus, Óreithýia, Kréousa, Chthonia, Protogeneia, Pandora, Aglaura, Alcon, Merope, Eupalamus, Sikyón a Colophonia (vnoučata)
Funkceathénský král
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Pandíón (latinsky Pandion) je v řecké mytologii athénský král, syn krále Erichthonia.

Měl dvě dcery, Prokné a Filomélu. Když Athény válčily s vojsky thébského krále Labdaka, pomohl jim thrácký král Téreus a společně nepřítele odrazili. Za tu pomoc dostal Téreus za manželku královskou dceru Prokné, kterou si odvedl do Thrákie. Porodila mu jediného syna jménem Itys.

Pak Prokné zatoužila zatoužila uvidět svou sestru Filomélu a prosila Térea, aby se vydal do Athén a poprosil krále Pandíóna, aby dovolil sestrám shledání. Téreus se vydal na cestu a v Athénách našel Filomélu ještě krásnější než dřív. Vzbudila v něm velkou vášeň a žádost, které nedokázal odolat. Nešťastnou Filomélu znásilnil a protože vyhrožovala, že vše vyzradí otci i sestře, vyřízl jí jazyk. Uvěznil ji v lesním vězení a otci i sestře sdělil, že Filoméla zemřela.

Ta však utkala obraz a v něm vzkaz, že je držena v zajetí a proč. Prokné vymyslela krutý trest násilnému manželovi. Jediného syna Itya zabila a připravila z něj hostinu pro Térea. Ten v klidu pojedl a když zjistil, co to bylo, chtěl obě sestry krutě potrestat. Už už je doháněl s mečem v ruce, když bohové vraždě zabránili a všechny tři proměnili v ptáky. Prokné se stala vlaštovkou, Filoméla slavíkem a Téreus dudkem s pyšným chocholem.

Když se král Pandíón dozvěděl ty hrozné zprávy, žalem zemřel.

Reference

  1. ↑ a b c d Timothy Gantz: Mythes de la Grèce archaïque. Paříž: Éditions Belin. 2004. ISBN 978-2-7011-3067-5.
  2. ↑ a b c d e f Пандион I. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XXIIa.
  3. ↑ a b Erechtheus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  4. ↑ Metion. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.

Literatura

  • Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
  • Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
  • Löwe, Gerhard, Stoll, Heinrich Alexander, ABC Antiky
  • Fink, Gerhard, Kdo je kdo v antické mytologii, 2004, ISBN 80-7218-992-1
  • Neškudla, Bořek, Encyklopedie řeckých bohů a mýtů, 2003, ISBN 80-7277-125-6
  • Publius Ovidius Naso, Proměny, 1967, Kniha VI. – Prokné a Filoméla