V tomto článku prozkoumáme téma Panýr z různých perspektiv s cílem analyzovat jeho dopad na moderní společnost. Od jeho vzniku až po jeho dnešní vliv provedeme prohlídku nejdůležitějších aspektů souvisejících s Panýr. Kromě toho prozkoumáme možné důsledky a důsledky, které může mít Panýr v různých oblastech, a také budoucí perspektivy, které toto téma vyvolává. Prostřednictvím podrobné a vyčerpávající analýzy se pokusíme osvětlit Panýr a jeho význam v současném světě.
Panýr | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Místo původu | Indie |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Panýr (z perského panir, což znamená sýr,[1] v anglickém přepisu paneer) je druh čerstvého tvarohového sýra z indického subkontinentu. Vyrábí se z ohřátého kravského či buvolího mléka přidáním kyseliny (například citronové šťávy) a stlačením vysráženého tvarohu.[2] Přesné místo vzniku sýru není známo – možný je staroindický, afghánsko-íránský nebo portugalsko-bengálský původ.[3] V severoindické kuchyni je součástí pokrmů jako například mattar panir (panýr s hráškem v rajčatové omáčce), palak panir (panýr v husté špenátové omáčce) nebo panir tikka (vegetariánská verze jídla kuřecí tikka z marinovaných kostek panýru).
Mikrostrukturu panýru detailně zkoumal český chemik Miloš Kaláb.[4]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paneer na anglické Wikipedii.