V dnešním článku chceme hovořit o Předmět (filozofie), tématu, které v poslední době vyvolalo ve společnosti velký zájem. Předmět (filozofie) je problém, který ovlivnil lidi všech věkových kategorií, pohlaví a socioekonomických úrovní a vyvolal různé názory a debaty o jeho důležitosti a dopadech. V tomto článku budeme analyzovat nejdůležitější aspekty Předmět (filozofie), od jeho počátků až po současnou situaci, s cílem poskytnout širokou a kompletní vizi tohoto tématu, které upoutalo pozornost tolika lidí po celém světě.
Ve filosofii se předmětem (objektem) rozumí to, co je předmětem myšlení subjektu, na co je zaměřena jeho pozornost. Objekt je tím, co je od subjektu různé, v užším pojetí se jako předmět označuje jen jsoucno věcné, nepersonální.[1] Problému mezi subjektem a objektem, který se také označuje jako subjekt-objektová figura[2][3][4], se ve filosofii věnovala řada autorů. Tuto dichotomii poprvé popisuje Descartes.[5] Problémem subjektu a objektu se od jeho dob zabývala řada filosofů, zejména Immanuel Kant a fenomenologové (Edmund Husserl; v Česku nyní např. A. Hogenová[2][3][4]).
Ve filosofii a filosofických aspektech dalších oborů (psychologie, lingvistika) je vnímání objektu v protikladu ve vnímání subjektu (subjekt-objektový problém a subjekt-objektový model myšlení[6]) jednou z podstatných otázek, kterou se zabýval například Immanuel Kant. Jeho tvrzení, že objektivní poznání není možné, je označováno jako agnosticismus, transcendentální idealismus nebo kritika čistého rozumu. Vztah subjektu a objektu je v centru zájmu navazujícího filosofického směru, fenomenologie.
Filosofické vnímání subjektivity a objektivity v určité kultuře se pak projevuje i v konstrukci jazyka a struktuře vědy a poznávání.