V tomto článku se ponoříme do Ladislav Horáček, což je dnes velmi důležité téma. Ladislav Horáček je bod zájmu, který zaujal odborníky, akademiky i širokou veřejnost díky svému vlivu na různé aspekty každodenního života. Prostřednictvím podrobné analýzy a vyčerpávajícího zkoumání jeho různých aspektů se snažíme lépe porozumět důsledkům Ladislav Horáček v dnešním světě. Dále budeme zkoumat jeho vývoj v čase a jeho vliv v různých oblastech, abychom nabídli komplexní vizi, která obohatí debatu o tomto tématu. Ladislav Horáček je bezpochyby téma, které vzbuzuje velký zájem a kontroverze, takže je nezbytné se mu věnovat s takovou vážností a hloubkou, jakou si zaslouží.
Ladislav Horáček | |
---|---|
Narození | 17. června 1947 Praha |
Úmrtí | 21. července 2015 (ve věku 68 let) |
Povolání | vydavatel a redaktor |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ladislav Horáček (17. června 1947 Praha – 21. července 2015) byl český nakladatel, zakladatel nakladatelství Paseka.
Ladislav Horáček se narodil na pražských Vinohradech. Jeden ročník studoval Matematicko-fyzikální fakultu UK, pak se živil jako pomocný dělník, topič nebo jako skladník. Až v letech 1968–1974 se vrátil na vysokou školu, na Filozofické fakultě UK vystudoval filosofii a politickou ekonomii. Poté se opět vrátil na čas do dělnických profesí, ale později se stal také vedoucím knihovny v Poldi Kladno a od roku 1980 působil jako redaktor Středočeského nakladatelství. Už v prosinci 1989 založil nakladatelství Paseka,[1] první vydanou knihou byl Váchalův Krvavý román. Mimořádným počinem byly také devatenáctisvazkové Velké dějiny zemí Koruny české.
Jako milovník Josefa Váchala se zasloužil o záchranu jeho nástěnných maleb v Portmanově domě v Litomyšli – tzv. Portmoneu, v němž bylo díky jeho aktivitě v červnu 1993 otevřeno Museum Josefa Váchala.