Tento článek se bude věnovat tématu Ovčín (České středohoří), které se stalo aktuálním v různých oblastech dnešní společnosti. Od svého vzniku až do současnosti vzbuzuje Ovčín (České středohoří) zájem odborníků, výzkumníků i široké veřejnosti díky svému dopadu a dopadu na různé aspekty každodenního života. V tomto směru budou analyzovány různé aspekty a dimenze, které Ovčín (České středohoří) zahrnuje, stejně jako jeho důsledky a výzvy v současném kontextu. Stejně tak budou přezkoumány různé pohledy a přístupy, které se kolem Ovčín (České středohoří) objevily, s cílem obohatit diskusi a poskytnout komplexní vizi tohoto fenoménu.
Ovčín | |
---|---|
![]() Ovčín od severovýchodu | |
Vrchol | 431 m n. m. |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() |
Pohoří | České středohoří / Milešovské středohoří / Kostomlatské středohoří / Lovošská vrchovina / Borečská část |
Souřadnice | 50°30′19″ s. š., 14°0′19″ v. d. |
![]() ![]() Ovčín | |
Hornina | čedič |
Povodí | Labe |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ovčín (německy Woftschin) je čedičový vrch v Českém středohoří, který se nachází asi tři kilometry jihozápadně od Lovosic. Kopec spolu s Borečským vrchem (vrch Boreč) a Sutomským vrchem uzavírá Borečskou kotlinu v centrální části Českého středohoří. Pod vrchem při jeho východním úpatí na pláni mezi obcí Vchynice a Lovosicemi byla 1. října 1756 svedena bitva mezi rakouským a pruským vojskem, což byl první válečný střet sedmileté války.[zdroj?] Z úpatního lomu pochází nález měděných hřiven z doby únětické kultury.[1]
Vrch má tvar kuželu tvořeného olivinickým bazaltem, který prorazil subvulkanickou brekcii. Vrcholový hřbítek je protažený ve směru východ–západ. Úpatí pokrývají nezalesněné balvanové haldy a proudy.[1]
Podél východního úbočí vede zeleně značená turistická trasa z Radostic na Košťál se zříceninou Košťálova.[2]