V tomto článku prozkoumáme dopad Košťál (České středohoří) na moderní společnost. Košťál (České středohoří) je předmětem zájmu a diskusí již dlouhou dobu a jeho vliv zahrnuje širokou škálu kontextů. Od kulturní po politickou sféru, Košťál (České středohoří) zanechal stopu ve všech aspektech současného života. Na následujících několika stránkách prozkoumáme, jak Košťál (České středohoří) formoval naše vnímání, chování a vztahy, a zvážíme jeho roli při utváření světa, který dnes obýváme.
Košťál | |
---|---|
![]() Pohled na Košťál od Třebenic. | |
Vrchol | 494[1] m n. m. |
Prominence | 79 m ↓ Košťálov, rozc. |
Izolace | 1 km → Jezerka |
Poznámka | zřícenina hradu, výhled |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Pohoří | České středohoří / Milešovské středohoří / Kostomlatské středohoří / Lovošská vrchovina / Borečská část |
Souřadnice | 50°29′25″ s. š., 13°59′5″ v. d. |
![]() ![]() Košťál | |
Hornina | trachybazalt, bazanit |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Košťál (německy Kostial, Goschtial), mnohdy též zvaný Košťálov, je zdaleka viditelný vrch v západní části Českého středohoří nad městečkem Třebenice. Na jeho vrcholu stojí zřícenina středověkého hradu Košťálova, podle něhož je často nazýván celý kopec.
Díky svému geologickému uspořádání, kdy méně odolná hornina brekcie tvoří úpatí, zatímco pevnější trachybazaltová a bazanitová skaliska jeho horní část,[2] se zde vyvinul výrazný skalnatý vrchol, kterým se Košťál odlišuje od většiny okolních zaoblenějších kupovitých kopců. Na strmých skalnatých srázech je možné pozorovat nepravidelnou, deskovitou a sloupovitou odlučnost horniny. Nižší části svahů pokrývají balvanové proudy a haldy, na kterých dochází k sesuvům.[2]
Ke zřícenině, odkud se nabízí rozhled do širokého okolí, vede červeně značená turistická cesta. Jižní a jihovýchodní svahy Košťálu, pokryté teplomilným rostlinstvem, jsou od roku 1960 prohlášeny chráněným územím jako přírodní památka Košťálov.[3]