V dnešním článku prozkoumáme fascinující svět Otakar Nahodil. Od jeho počátků až po jeho dnešní dopad se ponoříme do různých aspektů, které činí Otakar Nahodil tématem obecného zájmu. V následujících několika řádcích budeme analyzovat její význam ve společnosti, pokroky, které v průběhu času zaznamenal, a budoucí projekce, které se kolem Otakar Nahodil předpokládají. Toto je fascinující téma, které nenechává nikoho lhostejným a které si zaslouží být prozkoumáno z různých úhlů pohledu, abychom plně pochopili jeho důležitost v dnešním světě.
PhDr. Otakar Nahodil, DrSc. | |
---|---|
Narození | 1. prosince 1923 Praha ![]() |
Úmrtí | 4. prosince 1995 (ve věku 72 let) Praha ![]() |
Příčina úmrtí | srdeční selhání |
Místo pohřbení | rodinná hrobka na Olšanských hřbitovech |
Povolání | etnolog, kulturní historik, kulturolog a vysokoškolský učitel |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Otakar Nahodil (1. prosince 1923 Praha – 4. prosince 1995 Praha) byl český etnolog, kulturolog a překladatel.[1][2][3]
Otec byl důstojníkem československé armády, matka byla zubní lékařkou, pocházela z Oděsy. Od roku 1945 byl posluchačem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK). Byl žákem Karla Chotka, Otakara Pertolda a Zdeňka Nejedlého. Studoval též na sofijské a leningradské univerzitě. Dne 28. ledna 1949 byl na Univerzitě Karlově v Praze promován na doktora filozofie. Po návratu ze SSSR v září 1950 začal působit na FF UK, přednášel všeobecnou etnografii. Prosazoval pojetí etnologie v duchu stalinismu. V roce 1957 byl jmenován docentem. V letech 1963–1966 pracoval v Institutu pro vzdělávání dospělých v Praze.
V roce 1966 obdržel Humboldtovo stipendium, odjel do Západního Německa a emigroval. V letech 1966 až 1968 působil na Univerzitě Johannese Gutenberga v Mohuči a souběžně na vysoké škole v Lörrachu. Od roku 1970 působil na německé Freiburské univerzitě, na které byl v letech 1985 až 1989 profesorem na pedagogické fakultě.[pozn. 1] V roce 1995 vydal autobiografii Totalitní hodnocení totality.
Zemřel v Praze v důsledku srdečního selhání. Je pohřben v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech.[3]