Otakar Číla

V dnešním světě Otakar Číla upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu na populární kulturu, Otakar Číla se dnes stal stálým tématem konverzací. Když zkoumáme různé aspekty a aspekty, které tvoří Otakar Číla, je zřejmé, že jeho důležitost a rozsah jsou významné na několika úrovních. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty Otakar Číla a to, jak zanechala nesmazatelnou stopu v současné společnosti.

Otakar Číla
ak. mal. Otakar Číla
ak. mal. Otakar Číla
Narození10. března 1894
Nová Paka
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí28. března 1977 (ve věku 83 let)
Nová Paka
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánímalíř a československý legionář
Příbuzní
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otakar Číla, křtěný Otakar Petr (10. března 1894 Nová Paka[1] – 28. března 1977 tamtéž), byl český malíř a legionář.

Život

Narodil se v Nové Pace v rodině obchodníka Petra Číly. Rodinné zázemí jej přivedlo k výtvarnému umění. Otakar měl deset sourozenců, jeho dva starší bratři Antonín (*1883) a Bohumír[2] (*1885) byli rovněž znamenití malíř. Po dokončení obecné a měšťanské školy ve svém rodišti se vyučil v malířské dílně ak. malíře J. Mühla[3]. V letech 1913–1914 studoval na pražské Akademii výtvarných umění. Studium však byl nucen přerušit a narukovat do vypuknuvší první světové války. V roce 1915 však přešel z rakouské armády do ruského zajetí a v roce 1917 vstoupil do srbských legií. Pro nemoc byl zproštěn služby a vyučoval kreslení na soukromé škole v Dněpropetrovsku. Koncem roku 1917 působil v Jurjevi, kde majiteli tamního panství maloval hrobku a obrazy pro tamní kostel. Roku 1918 se jako legionář[4] dostal k 8. pěšímu pluku, s nímž odcestoval do Penzy. Dále pokračoval po magistrále do Vladivostoku, kde se zúčastnil bitev o město. Další putování jej zavedlo až k Bajkalu a na Ural. Koncem roku 1919 byl v Irkutsku přidělen k typografickému oddělení československého generálního štábu, kde se podle jeho návrhů tiskly peníze pro bělogvardějskou Kolčakovu vládu. V té době rovněž vypracoval návrhy na poštovní známky čs. legií. V roce 1920 Číla odjel na služební cestu do Číny a Indie, kde ilustroval časopis „Times of India“.

Domů se vrátil až v prosinci 1920 v hodnosti nadporučíka a přivezl si značné množství kreseb, skic a obrazů. Tato svá díla pak v roce 1922 vystavoval na vánoční výstavě v Nové Pace a později také v Jičíně. Z armády však odešel, aby pokračoval po nuceně přerušeném studiu na pražské malířské akademii. V letech 1920-1925 se školil v oboru portrétní malířství pod vedením Vratislava Nechleby. Během svého studia získal několik cen za portrétní práce a několik jeho obrazů z cest bylo zakoupeno do Památníku odboje v Praze. V roce 1926 odjel Číla z popudu pražské malířské akademie na studijní cestu do Albánie. Během svého pobytu portrétoval mimo jiných i pozdějšího albánského krále Ahmeda Zogu a rovněž se podílel na výzdobě albánského parlamentu. Podle Čílova návrhu byl zhotoven i nejvyšší albánský řád. Po návratu do vlasti se věnoval portrétní tvorbě, maloval celou řadu oficiálních portrétů a krom toho začal také malovat obrazy s mysliveckými náměty. Pravidelně vystavoval samostatně a rovněž se zúčastňoval i souborných výstav.

Za druhé světové války se Číla zapojil do odbojové činnosti, kdy působil v odbojové skupině Obrana národa a v květnových dnech roku 1945 byl okresním velitelem v Nové Pace. V roce 1949 byl spolu se svým synem Vratislavem zatčen a po vykonstruovaném procesu odsouzen na 20 let do vězení. V roce 1958 byl ze zdravotních důvodů podmínečně propuštěn. Během pobytu ve vězení stále maloval - portrétoval své spoluvězně. Zemřel po těžké nemoci 28. března 1977 v Nové Pace. Roku 1990 byl plně rehabilitován a v roce 1998 byl in memoriam jmenován Čestným občanem Nové Paky.

výstavy

Autorská

Galerie

  • Známky československých legií v Rusku 1919, (autor návrhu Otakar Číla)
    Známky československých legií v Rusku 1919, (autor návrhu Otakar Číla)
  • Bankovka s nominální hodnotou 300 rublů, vydaná Kolčakovou vládou
    Bankovka s nominální hodnotou 300 rublů, vydaná Kolčakovou vládou

Odkazy

Literatura

  • 1936 Kulturní adresář ČSR
  • 1993 Nový slovník československých umělců (I. díl, A–K)
  • 1995 Signatury českých a slovenských výtvarných umělců

Reference

  1. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1894 v Nové Pace Dostupné online.
  2. ↑ Informační systém abART – osoba: Bohumír Číla
  3. ↑ Informační systém abART – osoba: Mühl Josef
  4. ↑ Vojenský ústřední archiv, Záznam vojáka – Otakar Číla *1894

Externí odkazy