V dnešním světě se Oswald Hillebrand stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. S rozvojem technologií a globalizací se Oswald Hillebrand v moderní společnosti stává stále důležitějším. Ať už se jedná o historický fenomén, významnou osobnost, aktuální téma nebo jakýkoli jiný relevantní aspekt, Oswald Hillebrand upoutal pozornost jedinců různých kultur, věků a kontextů. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a aspekty Oswald Hillebrand, analyzujeme jeho dopad, jeho důsledky a možné dopady v různých oblastech.
Oswald Hillebrand | |
---|---|
![]() Oswald Hillebrand | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1911 – 1918 | |
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1920 – 1926 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Všeněmecká jednota Soc. dem. str. Rakouska DSAP |
Narození | 7. srpna 1879 Osoblaha ![]() |
Úmrtí | 4. června 1926 (ve věku 46 let) Praha-Veleslavín ![]() |
Profese | spisovatel, politik a novinář |
Commons | Oswald Hillebrand |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oswald Hillebrand (7. srpna 1879 Osoblaha[1] – 4. června 1926 Praha-Veleslavín[2][3][4]) byl československý politik a poslanec Národního shromáždění republiky Československé za Německou sociálně demokratickou stranu dělnickou v ČSR.
Vychodil měšťanskou školu a učitelský ústav v Opavě. Zpočátku byl stoupencem všeněmeckého hnutí, pak se ale přiklonil k rakouské sociální demokracii.[3] Pocházel z rodiny zednického mistra z Osoblahy. Vyučil se a záhy se zapojil do dělnického hnutí. Rychle po sobě se stal krajským důvěrníkem sociální demokracie v západních Čechách a členem zemského zastupitelstva strany pro Čechy. Redigoval karlovarský list Volkswille.[2][5]
Ve vysoké politice se pohyboval již za Rakouska-Uherska. Ve volbách do Říšské rady roku 1911 se stal jako člen Sociálně demokratické strany Rakouska poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 97. Usedl do poslanecké frakce Klub německých sociálních demokratů. Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.[6] Porazil německého radikálního kandidáta Eduarda von Stranského.[2]
V parlamentních volbách v roce 1920 se stal za Německou sociálně demokratickou stranu dělnickou v ČSR poslancem československého Národního shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925.[7]
Profesí byl podle údajů k roku 1925 redaktorem v Karlových Varech.[8]
Zemřel v červnu 1926 v sanatoriu v Praze-Veleslavíně po dlouhé a těžké plicní nemoci.[2] Po jeho smrti získal jeho poslanecké křeslo jako náhradník Wenzel Staněk.[9]