Ostrý (hrad, okres Litoměřice)

V dnešním článku prozkoumáme fascinující historii Ostrý (hrad, okres Litoměřice) a její dopad na moderní společnost. Od svého vzniku až do současnosti hraje Ostrý (hrad, okres Litoměřice) zásadní roli v různých aspektech každodenního života, ovlivňuje celé generace a zanechává nesmazatelnou stopu v kultuře. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme různé aspekty, které činí Ostrý (hrad, okres Litoměřice) tak relevantním a zajímavým tématem, od jeho počátků až po jeho relevanci v dnešním světě. Kromě toho prozkoumáme jeho dopad v tak rozmanitých oblastech, jako je technologie, politika, zdraví a vzdělávání, a nabídneme tak komplexní pohled na jeho význam v současném kontextu.

Ostrý
Hradba s torzem třetí brány
Hradba s torzem třetí brány
Účel stavby

obrana, rezidence

Základní informace
Slohgotický
Výstavbaokolo 1433
Zánikpřed 1565
StavebníkVáclav Kaplíř ze Sulevic
Další majiteléKaplířové ze Sulevic,
Valdštejnové,
Černínové z Chudenic aj.
Poloha
Adresavrch Ostrý, Velemín, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°31′53,5″ s. š., 13°57′5,32″ v. d.
Ostrý
Ostrý
Další informace
Rejstříkové číslo památky43777/5-2191 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostrý je zřícenina hradu jihovýchodně od Milešova na kopci Ostrý (553 m n. m.) v Českém středohoří v katastrálním území Března, části obce Velemín v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Byl založen ve třicátých letech 15. století a v polovině 16. století byl opuštěn. Z hradu se dochovaly jen malé zbytky zdiva, které jsou chráněny jako kulturní památka.[1]

Historie

Hrad v roce 1892 (vyobrazení v Ottových Čechách)

Vznik hradu spadá do husitského období. Založil ho kolem roku 1430 Václav Kaplíř ze Sulevic.[2] Spolu s Košťálovem byl Ostrý opěrným bodem kaplířovského dominia na Lovosicku. Poprvé je v písemných pramenech hrad zmíněn roku 1436, kdy se uvádí Václav ze Sulevic seděním na Ostrém.[3] Jeho potomci se nazývali Osterští ze Sulevic. Z majetku rodiny zakladatelů hradu se Ostrý dostal na počátku 16. století. V roce 1508 koupil hrad Albrecht Libštejnský z Kolovrat, po jehož smrti zdědili hrad Valdštejnové. Ještě v roce 1535 byl hrad obýván. Když v roce 1565 prodával Jan mladší z Valdštejna část svého majetku Janu Černínovi z Chuděnic, uvádí se v kupní smlouvě zámek pustey Vostrey. Na konci 18. století zde jakýsi zedník se souhlasem vrchnosti postavil zděné stavení a v něm zřídil pivní šenk a tančírnu.[4] Po jejich zániku zůstal hrad opuštěn.

Stavební podoba hradu

Hrad je zajímavým příspěvkem k vývoji hradního opevnění v jeho závěrečné fázi.[5] Měl dvoudílnou dispozici. První, spodní část tvořil opevněný vstupní koridor s velkou polygonální baštou (bollwerkem). V tomto prostoru se dochoval 11,5 m dlouhý sklep s valenou klenbou. Druhou, obytnou část tvořil hradní palác, situovaný na vrcholu skály. Počet bran, které chránily přístup do hradního jádra, zatím není jasný. Z první brány, kterou se vcházelo do předhradí, se při původní přístupové cestě dochovaly malé zbytky zdiva. Lépe dochována je druhá brána sklenutá lomeným obloukem. Přichází se k ní po schodišti, které zřejmě pochází až z 19. století, nicméně respektuje původní přístup. Z paláce, který stál na nejvyšším místě skalního ostrohu, zůstaly nadzemní části zdiva. Dochovány jsou rovněž zbytky bašty chránící na západě přístupovou cestu. Bašta byla z hradu přístupná po můstku.[6]

Přístup k hradu

Původní cesta na Ostrý vedla z Milešova přes osadu Mlýnce. Dnes se využívá modrá turistická značka, na kterou lze nastoupit buď ve Březně, nebo na turistickém značení „Kocourov rozcestí“ umístěném na silnici spojující Milešov a Kocourov. Modrá značka vede až ke hradu.

Galerie

  • Východní část hradního jádra
    Východní část hradního jádra
  • Torzo bašty s Milešovkou v pozadí
    Torzo bašty s Milešovkou v pozadí
  • Vrcholová část vrchu, na které stával hraní palác
    Vrcholová část vrchu, na které stával hraní palác
  • Hradba
    Hradba

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 156110 : Zřícenina hradu Ostrý. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ . 
  2. ↑ Menclová, Dobroslava, České hrady, díl 2, Praha 1972, s. 241.
  3. ↑ Sedláček, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko, sv. 14, Praha 1936, s. 397.
  4. ↑ Anděl, Rudolf (ed.),Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy, Praha 1984, s. 366
  5. ↑ Durdík, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000, s. 413–414, ISBN 80-7277-003-9
  6. ↑ Peřina, Ivan, Vrcholně středověká panská sídla hrady Milešov a Ostrý, in: Pátek, Jakub a kol., Milešov ve středověku a novověku, Ústí nad Labem 2015, s. 123–128, ISBN 978-80-7414-775-3.

Literatura

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko . Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. Kapitola Ostrý hrad, s. 396–397. 
  • ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Ostrý – hrad, s. 365–366. 

Související články

Externí odkazy