Oskar Judex

V dnešním článku se ponoříme do vzrušujícího světa Oskar Judex. Prozkoumáme jeho původ, vývoj a jeho různé aplikace dnes. Oskar Judex je tématem zájmu již dlouhou dobu a vyvolává debaty, výzkumy a objevy, které ovlivnily různé oblasti společnosti. V tomto článku budeme analyzovat, jak Oskar Judex ovlivnil kulturu, vědu, technologie a každodenní životy lidí. Kromě toho prozkoumáme současné trendy související s Oskar Judex a jak mohou ovlivnit budoucnost naší společnosti. Od svého dopadu na historii až po svou relevanci v současném světě je Oskar Judex i nadále tématem velkého zájmu a relevance, takže je zásadní pochopit jeho důležitost a roli, kterou hraje v našich životech.

Oskar Judex
Oskar Judex
Oskar Judex
starosta / vládní komisař / vrchní starosta Brna
Ve funkci:
16. března 1939 – 21. dubna 1945
PředchůdceRudolf Spazier
NástupceVladimír Matula
Stranická příslušnost
ČlenstvíDNSAP (1928–1933)
NSDAP (1939–1945)
Narození28. listopadu 1894
Brno, Morava, Rakousko-Uhersko
Úmrtí11. září 1953 (ve věku 58 let)
Ilava, Československo
Národnostněmecká
Profesepolitik, starosta, podnikatel, textař a pedagog
CommonsOskar Judex
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oskar Judex (28. listopadu 1894 Brno[1] – 11. září 1953 Ilava) byl československý a německý nacistický politik. V letech 1939–1945 byl vládním komisařem a vrchním starostou Brna.

Biografie

Narodil se na brněnském předměstí Horní Cejl v domě čo. 56 na třídě Františka Josefa (Franz-Josef-Strasse, dnes zbořený dům čo. 6 na ulici Francouzské) do rodiny učitele Karla Judexe a jeho manželky Emilie, rozené Pavlikové,[2] která později pracovala jako garderobiérka v městském divadle.[3]

Získal střední pedagogické vzdělání, v roce 1913 se stal učitelem v Prosiměřicích a v Lesné. Po vypuknutí první světové války narukoval v roce 1914 ke 14. střeleckému pluku, o rok později padl v Rusku do zajetí.[4] Do československých legií se přihlásil v roce 1919.[2] Následujícího roku se vrátil do Brna a vyučil se u svého strýce tiskařem. Od roku 1928 se politicky angažoval, vstoupil do DNSAP a stal se městským zastupitelem.[4] V roce 1934 byl na základě Zákona na ochranu republiky v procesu s bývalými brněnskými členy rozpuštěné DNSAP odsouzen k jednomu roku těžkého žaláře.[5] Ve 30. letech vystřídal několik zaměstnání, až skončil v nakladatelství Rohrer jako obchodní cestující. V této firmě byl v roce 1938 jmenován vedoucím ředitelem.[4]

V kostele Nanebevzetí Panny Marie v Zábrdovicích se v březnu 1923 oženil s Albínou Bauerovou, dcerou vrchního soudního oficiála v Brně. Z manželství vzešli synové Hellmut a Wilhelm.

Začátkem roku 1939 se stal městským zastupitelem a radním za NSDAP. Po vzniku protektorátu Čechy a Morava se prohlásil starostou a dne 16. března 1939 funkci převzal. V červenci téhož roku byl oficiálně jmenován vládním komisařem, který město spravoval. Na podzim 1939 vstoupil do SS. Vrchním starostou Brna se stal v červenci 1942.[4]

Před osvobozením Brna uprchl 25. dubna 1945 do Jihlavy.[6] Na konci roku 1946 byl mimořádným lidovým soudem v Brně odsouzen k doživotí. Trest si odpykával v různých věznicích, zemřel v září 1953 ve věznici ve slovenské Ilavě.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matrika 17257, sn. 214 . MZA . Dostupné online. 
  2. ↑ a b c MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Oskar Judex . Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2019-11-28 . Dostupné online. 
  3. ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava; Alka. Emilie Schmidt . Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2018-12-30 . Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d TRKAN, Tomáš. Oskar Judex a Vilém Czerny, brněnští starostové před Mimořádným lidovým soudem Brno. Brno, 2014. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta – Historický ústav. Vedoucí práce Zdeňka Stoklásková. s. 43–44. Dále jen Trkan. Dostupné online.
  5. ↑ Rozsudek v procesu s brněns kými hakenkrajclery. Národní listy Večerník. 1935-10-16, roč. 75, čís. 284, s. 1. Dostupné online . 
  6. ↑ Trkan, s. 45.

Externí odkazy

Představitelé Brna
Starostové

Franz Rauscher (1784–1804) • Johann Czikann (1804–1821) • Johann Ritschel (1828–1847) • Anton Haberler (1851–1855) • Rudolf Ott (1855–1861) • Christian d'Elvert (1861–1864) • Alfred Skene (1864–1866) • Karl Giskra (1866–1867) • Rudolf Ott (1868–1870) • Christian d'Elvert (1870–1876) • Karl van der Strass (1876–1880) • Gustav Winterholler (1880–1894) • August Wieser (1894–1916) • Ferdinand Schnitzler (1916–1918) • Petr Kerndlmayer (1918–1920; vládní komisař) • Karel Vaněk (1920) • Bedřich Macků (1920–1925) • Karel Tomeš (1925–1935) • Rudolf Spazier (1935–1939) • Oskar Judex (1939–1945; též vládní komisař)

Předsedové NV

Vladimír Matula (1945–1946) • Josef Podsedník (1946–1948) • Vladimír Matula (1948–1949) • Bohumil Ubr (1949–1952) • Vladimír Matula (1952–1954) • Josef Kalášek (1954–1963) • Oldřich Vaverka (1963–1971; od 1969 primátor)

Primátoři

Oldřich Vaverka (1963–1971; do 1969 předseda NV) • Vladimír Štroner (1971–1976) • František Chabičovský (1976–1980) • Rudolf Suchánek (1980–1983) • Alois Skoupý (1983–1989) • Josef Pernica (1989–1990) • Jiří Trmač (1990) • Pavel Podsedník (1990) • Václav Mencl (1990–1992) • Jiří Horák (1992–1994) • Dagmar Lastovecká (1994–1998) • Petr Duchoň (1998–2004) • Richard Svoboda (2004–2006) • Roman Onderka (2006–2014) • Petr Vokřál (2014–2018) • Markéta Vaňková (2018–dosud)