V dnešním článku se ponoříme do vzrušujícího světa Oskar Judex. Prozkoumáme jeho původ, vývoj a jeho různé aplikace dnes. Oskar Judex je tématem zájmu již dlouhou dobu a vyvolává debaty, výzkumy a objevy, které ovlivnily různé oblasti společnosti. V tomto článku budeme analyzovat, jak Oskar Judex ovlivnil kulturu, vědu, technologie a každodenní životy lidí. Kromě toho prozkoumáme současné trendy související s Oskar Judex a jak mohou ovlivnit budoucnost naší společnosti. Od svého dopadu na historii až po svou relevanci v současném světě je Oskar Judex i nadále tématem velkého zájmu a relevance, takže je zásadní pochopit jeho důležitost a roli, kterou hraje v našich životech.
Oskar Judex | |
---|---|
![]() Oskar Judex | |
starosta / vládní komisař / vrchní starosta Brna | |
Ve funkci: 16. března 1939 – 21. dubna 1945 | |
Předchůdce | Rudolf Spazier |
Nástupce | Vladimír Matula |
Stranická příslušnost | |
Členství | DNSAP (1928–1933) NSDAP (1939–1945) |
Narození | 28. listopadu 1894 Brno, Morava, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 11. září 1953 (ve věku 58 let) Ilava, Československo |
Národnost | německá |
Profese | politik, starosta, podnikatel, textař a pedagog |
Commons | Oskar Judex |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oskar Judex (28. listopadu 1894 Brno[1] – 11. září 1953 Ilava) byl československý a německý nacistický politik. V letech 1939–1945 byl vládním komisařem a vrchním starostou Brna.
Narodil se na brněnském předměstí Horní Cejl v domě čo. 56 na třídě Františka Josefa (Franz-Josef-Strasse, dnes zbořený dům čo. 6 na ulici Francouzské) do rodiny učitele Karla Judexe a jeho manželky Emilie, rozené Pavlikové,[2] která později pracovala jako garderobiérka v městském divadle.[3]
Získal střední pedagogické vzdělání, v roce 1913 se stal učitelem v Prosiměřicích a v Lesné. Po vypuknutí první světové války narukoval v roce 1914 ke 14. střeleckému pluku, o rok později padl v Rusku do zajetí.[4] Do československých legií se přihlásil v roce 1919.[2] Následujícího roku se vrátil do Brna a vyučil se u svého strýce tiskařem. Od roku 1928 se politicky angažoval, vstoupil do DNSAP a stal se městským zastupitelem.[4] V roce 1934 byl na základě Zákona na ochranu republiky v procesu s bývalými brněnskými členy rozpuštěné DNSAP odsouzen k jednomu roku těžkého žaláře.[5] Ve 30. letech vystřídal několik zaměstnání, až skončil v nakladatelství Rohrer jako obchodní cestující. V této firmě byl v roce 1938 jmenován vedoucím ředitelem.[4]
V kostele Nanebevzetí Panny Marie v Zábrdovicích se v březnu 1923 oženil s Albínou Bauerovou, dcerou vrchního soudního oficiála v Brně. Z manželství vzešli synové Hellmut a Wilhelm.
Začátkem roku 1939 se stal městským zastupitelem a radním za NSDAP. Po vzniku protektorátu Čechy a Morava se prohlásil starostou a dne 16. března 1939 funkci převzal. V červenci téhož roku byl oficiálně jmenován vládním komisařem, který město spravoval. Na podzim 1939 vstoupil do SS. Vrchním starostou Brna se stal v červenci 1942.[4]
Před osvobozením Brna uprchl 25. dubna 1945 do Jihlavy.[6] Na konci roku 1946 byl mimořádným lidovým soudem v Brně odsouzen k doživotí. Trest si odpykával v různých věznicích, zemřel v září 1953 ve věznici ve slovenské Ilavě.[2]