Oldřich Vaverka

Ve světě Oldřich Vaverka existuje velká rozmanitost přístupů, nápadů a názorů, které mohou vytvářet mimořádně obohacující výměnu znalostí. Proto je klíčové ponořit se hlouběji do různých aspektů kolem tohoto tématu, abychom pochopili jeho dopad na dnešní společnost. Od svých počátků až po budoucí důsledky se Oldřich Vaverka stal předmětem zájmu pro akademiky, odborníky i širokou veřejnost. Prostřednictvím tohoto článku se budeme snažit prozkoumat různé aspekty Oldřich Vaverka a jeho význam v současném světě a nabídnout nové pohledy a úvahy, které přispívají k obohacení debaty o tomto transcendentálním tématu.

Oldřich Vaverka
poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1954 – 1960
poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci:
1960 – 1964
Ve funkci:
1964 – 1968
poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1969 – 1971
7. předs. MěNV Brno
(od r. 1969 1. primátor)
Ve funkci:
3. září 1963 – 9. února 1971
PředchůdceJosef Kalášek
NástupceVladimír Štroner
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
Narození5. června 1921
Lukovany
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťJaroslava Vaverková, roz. Jeřábková
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Oldřich Vaverka (5. června 1921 Lukovany[1] – ?) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR, Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění a vrcholný představitel Brna (předseda městského národního výboru, pak primátor) v 60. a počátkem 70. let 20. století.

Biografie

V letech 1941–1963 pracoval v Závodech Jana Švermy v Brně. V letech 1963–1969 působil na postu předsedy Městského národního výboru Brna a pak od února 1969 do února 1971 jako první primátor Brna. Ve funkci nejvyššího představitele tohoto města dokázal zajistit dokončení výstavby sídliště Staré Brno-jih a sídliště Lesná. V Brně tehdy také vyrostla provozní budova družstva VKUS ve Veselé ulici, výškové kancelářské budovy v ulici Šumavská, pavilony P a R na brněnském výstavišti či stomatologická klinika v Janouškově ulici. Byla provedena přestavba cyklistického stadiónu v Pisárkách a rekonstrukce koryta Ponávky a pobřežních regulačních zdí u řeky Svratky.[2]

K roku 1954 se profesně uvádí jako hlavní mechanik Závodů Jana Švermy v Brně.[3] Ve volbách roku 1954 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ve volebním obvodu Brno-město II. Mandát obhájil ve volbách v roce 1960 (nyní již jako poslanec Národního shromáždění ČSSR za Jihomoravský kraj) a ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[4][5][6][7]

Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění, kde setrval do konce volebního období, tedy do voleb v roce 1971.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Oldřich Vaverka . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01. 
  2. ↑ Oldřich Vaverka . encyklopedie.brna.cz . Dostupné online. 
  3. ↑ Kandidáti Národní fronty pro volby do Národního shromáždění. Rudé právo. Listopad 1954, roč. 35., čís. 310, s. 2. Dostupné online. 
  4. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  5. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  6. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  7. ↑ BOX-FOLDER-REPORT: 17-1-99 TITLE:On the Eve of Elections . osaarchivum.org . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-08. (anglicky) 
  8. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 

Externí odkazy

Představitelé Brna
Starostové

Franz Rauscher (1784–1804) • Johann Czikann (1804–1821) • Johann Ritschel (1828–1847) • Anton Haberler (1851–1855) • Rudolf Ott (1855–1861) • Christian d'Elvert (1861–1864) • Alfred Skene (1864–1866) • Karl Giskra (1866–1867) • Rudolf Ott (1868–1870) • Christian d'Elvert (1870–1876) • Karl van der Strass (1876–1880) • Gustav Winterholler (1880–1894) • August Wieser (1894–1916) • Ferdinand Schnitzler (1916–1918) • Petr Kerndlmayer (1918–1920; vládní komisař) • Karel Vaněk (1920) • Bedřich Macků (1920–1925) • Karel Tomeš (1925–1935) • Rudolf Spazier (1935–1939) • Oskar Judex (1939–1945; též vládní komisař)

Předsedové NV

Vladimír Matula (1945–1946) • Josef Podsedník (1946–1948) • Vladimír Matula (1948–1949) • Bohumil Ubr (1949–1952) • Vladimír Matula (1952–1954) • Josef Kalášek (1954–1963) • Oldřich Vaverka (1963–1971; od 1969 primátor)

Primátoři

Oldřich Vaverka (1963–1971; do 1969 předseda NV) • Vladimír Štroner (1971–1976) • František Chabičovský (1976–1980) • Rudolf Suchánek (1980–1983) • Alois Skoupý (1983–1989) • Josef Pernica (1989–1990) • Jiří Trmač (1990) • Pavel Podsedník (1990) • Václav Mencl (1990–1992) • Jiří Horák (1992–1994) • Dagmar Lastovecká (1994–1998) • Petr Duchoň (1998–2004) • Richard Svoboda (2004–2006) • Roman Onderka (2006–2014) • Petr Vokřál (2014–2018) • Markéta Vaňková (2018–dosud)