Tento článek se bude věnovat Oreb (260 m) ze širokého a podrobného přístupu s cílem poskytnout čtenáři kompletní a hloubkovou představu o tomto tématu. Budou prozkoumány jeho původ, vývoj a význam dnes, stejně jako jeho důsledky v různých oblastech. Budou analyzovány různé pohledy, názory odborníků a relevantní údaje, které čtenáři umožní komplexně porozumět Oreb (260 m). Kromě toho budou prezentovány případové studie a konkrétní příklady, které ilustrují význam a dopad Oreb (260 m) v dnešní společnosti. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme nabídnout informovaný a obohacující pohled na Oreb (260 m), který vybízí k zamyšlení a diskusi.
Oreb | |
---|---|
![]() Hřbitov a část kostela Božího těla na Orebu | |
Vrchol | 260 m n. m. |
Prominence | 7 m ↓ |
Izolace | 795 m → SV |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() |
Pohoří | Východočeská tabule / Orlická tabule / Třebechovická tabule / Choceňská tabule / Týnišťská kotlina |
Souřadnice | 50°12′10″ s. š., 15°59′24″ v. d. |
![]() ![]() Oreb | |
Hornina | slínovec, jílovec, štěrk, písek |
Povodí | Orlice |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oreb je vrch ve východních Čechách v královéhradeckém okrese s nadmořskou výškou 260 metrů (podle jiných zdrojů 256,3 m[1]), někdy označovaný za "horu",[2] který obtéká řeka Dědina. Svůj název po biblické hoře získal v roce 1419 od shromážděných Husových přívrženců. Na vrcholu, na místě starší kaple a kostela, byl roce 1835 postaven kostel Božího Těla. Název vrchu v roce 1920 připojilo ke svému jménu nedaleké město Třebechovice pod Orebem.
Ve středověku se původně hora jmenovala Vinice.[3] Na jejích slínovcových jižních svazích se pěstovala vinná réva.[3] K jejímu významu jako poutního místa přispěl fakt, že tu stála menší kaple. V dubnu 1419[4] na velkém shromáždění příznivců husitského hnutí z východních Čech kněz Ambrož z Hradce vyzval ke vzpouře proti purkrabímu Jindřichovi z Vartenberka. Při této příležitosti došlo k přejmenování hory na Oreb podle biblické hory, na které se zjevil Bůh Mojžíšovi v hořícím keři. Po hoře se poté pojmenovalo i místní vojenské bratrstvo Orebské (tzv. Orebité), které se po Pražském a Táborském stalo třetím největším v zemi. V jeho čele stanul Hynek Krušina z Lichtenburka.[1] V roce 1868 se tu konal tábor lidu, kdy se obyvatelé severovýchodních Čech přes zákrok četnictva a vojska postavili za národní sebeurčení.[4] Podle Orebu se také pojmenovalo samotné město. Pro rozlišení od roku 1920 používá název „pod Orebem“.[1]
Oreb se nachází v obci Třebechovice pod Orebem. Tento nevýrazný malý svědecký vrch je krytý říčními štěrky a písky středopleistocenní terasy Dědiny, spočívajícími na slínovcích a jílovcích svrchního turonu až do koniaku. Na nezalesněných svazích rostou pouze místy borové porosty s příměsí smrku.[5] Ční necelých 20 metrů nad hladinou říčky Dědiny nedaleko jejího ústí do Orlice. Na jeho asymetrické podobě se Dědina výrazně podepsala. Boční erozí vytvořila jeho východní a jižní svahy. Ty jsou jako jediné alespoň trochu výrazné v celém širokém okolí. Severní a západní svahy navazují na přilehlou tabuli a jsou velmi mírné, nízké a táhlé. Pod nejstrmějším, východním svahem teče řeka Dědina. Jižním svahem stoupá kamenné schodiště o 75 stupních[6] od Třebechovic až po temeno Orebu.[1] Na vrcholu stojí novobarokní kostel Božího těla.
Geomorfologicky vrch náleží do celku Orlická tabule, podcelku Třebechovická tabule, okrsku Choceňská plošina a podokrsku Týnišťská kotlina.[7] Podle alternativního členění Demka a Mackovčina[5] náleží vrch do okrsku Bědovická plošina.
Na vrcholu hory již před dobou husitskou stála dřevěná kaple, díky níž se z jinak nevýrazné hory stalo poutní místo husitů. Není jisté, kdy původní kaple na Orebu zanikla. Mohla zaniknout během husitských válek či kvůli výstavbě nového dřevěného kostelíka.[1] Ten nechal postavit roku 1528 Zdeněk Trčka z Lípy, který vlastnil třebechovické panství. Kostelík byl kvůli špatnému technickému stavu zbořen v roce 1826. Roku 1835 na jeho místě vznikl současný kostel Božího Těla za velkého přispění třebechovického rodáka doktora Jana Theobalda Helda. Held původně navrhoval velkolepou podobu ve stylu římského Pantheonu.[1] Tu však Třebechovice zamítly.[1] Vedle novobarokního kostela stojí na kamenném podstavci železný kříž ze začátku 19. století. Kostel obklopuje upravený a vcelku rozsáhlý hřbitov. V pilířích hřbitovní brány najdeme zazděné dva náhrobníky z 18. století.[4] V roce 1938 během mobilizace fungovala na věži kostela hláska protiletecké obrany Hradce Králové.[8]