Ondřej Uherský

V dnešním článku budeme analyzovat důležitost Ondřej Uherský v našich životech. Ondřej Uherský je téma, které v posledních letech získává na aktuálnosti a stále více lidí má zájem dozvědět se o něm více. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů souvisejících s Ondřej Uherský, od jeho původu a vývoje až po jeho dopad na současnou společnost. Kromě toho prozkoumáme, jak Ondřej Uherský ovlivnil různé oblasti, jako je kultura, technologie, ekonomika a dokonce i politika. Ondřej Uherský byl bezpochyby určujícím faktorem způsobu, jakým dnes žijeme a přemýšlíme. Připojte se k nám v tomto průzkumu Ondřej Uherský a zjistěte, proč je tak relevantní pro svět, ve kterém žijeme.

Ondřej Uherský
haličský a zvenigorodský kníže
Portrét
Znak Uherska
Narození1210?
Úmrtí1233/1234?
ManželkaHelena Novgorodská
DynastieArpádovci
OtecOndřej II. Uherský
MatkaGertruda Meranská
PříbuzníAnna Marie Uherská, Alžběta Uherská, Jolanda Uherská, Béla IV. Uherský, Štěpán Pohrobek a Koloman Haličský (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ondřej Uherský (maďarsky András, ukrajinsky Андрій Андрійович, 1210? – 1233/1234?, Halič) byl haličský a zvenigorodský kníže z dynastie Arpádovců. Celý život strávil bojem o Haličské knížectví.

Narodil se jako nejmladší syn krále Ondřeje II. a Gertrudy, dcery meranského vévody Bertolda. Původně byl zasnouben s Isabelou, dcerou arménského krále Lva, s tím, že po jeho skonu nastoupí na trůn. Okolo roku 1219 se oženil s Helenou Marií, nejmladší dcerou knížete Mstislava Udatného, a získal tak od tchána Přemyšl a Haličské knížectví, které původně patřilo jeho staršímu bratrovi Kolomanovi.[1] O Halič jej na výzvu místních pánů připravil Daniel Haličský, po dobytí města jej propustil a ani uherské armádě se nepodařilo situaci zvrátit. Příchozí vojsko sklátila epidemie.[2] Roku 1231 se Ondřejovi za vojenské podpory otce a bratra Bély podařilo Halič znovu získat. Zemřel zřejmě roku 1234 v obležené Haliči.[3]

Reference

  1. Haličsko-volyňský letopis. Příprava vydání Jitka Komendová. Praha: Argo, 2010. 180 s. ISBN 978-80-257-0187-4. S. 55. 
  2. Haličsko-volyňský letopis, s. 60–61
  3. Haličsko-volyňský letopis, s. 66