Oblačnost

V dnešním světě má Oblačnost ve společnosti zásadní roli. Jeho vliv zasahuje do všech oblastí života, od politiky po populární kulturu. Den ode dne se Oblačnost stává relevantnějším a jeho dopad je cítit všude. V tomto článku podrobně prozkoumáme, jakou roli hraje Oblačnost v různých aspektech společnosti a jak se v průběhu času vyvíjela. Od svých počátků až po současný stav vyvolal Oblačnost nebývalý zájem, probudil debaty a úvahy u všech typů publika. Proto je nezbytné důkladně prozkoumat různé úhly obklopující Oblačnost, abychom pochopili jeho důležitost a věděli, jak se přizpůsobit jeho neustálým změnám.

Podíl oblačnosti v průměru za roky 1981–2010.

Oblačnost je mírou, jež udává stupeň pokrytí oblohy oblaky. Oblačnost je významným meteorologickým a klimatologickým prvkem. V klimatologii se vyjadřuje v desetinách pokrytí oblohy – 0/10 do 10/10. V synoptické meteorologii se používá osmin – 0/8 až 8/8 pokrytí oblohy oblaky. V obou případech znamená 0/10 nebo 0/8 jasnou bezoblačnou oblohu, 10/10 nebo 8/8 znamená zcela zataženou oblohu.

Množství oblačnosti lze vyjádřit v procentech. Globální hodnota oblačnosti pro planetu Zemi je udávána kolem 54 %, což je více než jedna polovina povrchu Země.

Množství oblačnosti je významným meteorologickým a klimatologickým prvkem, neboť oblaky hrají zásadní roli v energetické bilanci Země a jsou součástí zpětných vazeb uvažovaných i při modelování počasí a podnebí. Stačí si uvědomit, jaký mají vliv na albedo Země – αZemě = 30 %; αoceány = 2 až 7 %; αoblaky = až 75 %.

Oblačnost je úzce svázána se slunečním svitem. Je zřejmé, že se oba prvky „doplňují“.

Čáry spojující místa se stejným množstvím oblačnosti se nazývají izonefy[1].

Dříve byly pod pojmem oblačnost chápány všechny oblaky a jejich skupiny, přičemž se uvažovala oblačnost nízká, střední, vysoká, konvektivní, orografická, proměnlivá a jiná další. U oblačnosti se stanovovaly druhy, tvary a odrůdy, výška základny, ale také množství a hustota. A právě pro množství oblačnosti se dnes užívá označení oblačnost.

Na meteorologických mapách se oblačnost (množství oblačnosti) zaznamenává přímo do staničního kroužku pomocí specifických symbolů.

Pokrytí Kód Význam Symbol
0/8 0 jasno
1/8 1 jasno
2/8 2 skoro jasno
3/8 3 malá oblačnost
4/8 4 polojasno
5/8 5 oblačno
6/8 6 oblačno
7/8 7 skoro zataženo
8/8 8 zataženo
9 nelze rozeznat
Oblačnost Vysvětlení
Jasno Obloha bez oblaků
Skoro jasno Většina oblohy bez oblaků
Polojasno Polovina oblohy zakryta oblaky
Oblačno Většina oblohy zakryta oblaky
Skoro zataženo Téměř celá obloha zakrytá oblaky
Zataženo Obloha úplně zakrytá oblaky

Změny oblačnosti

Za období 1983–2017 se (podle dat NOAA) oblačnost nad pevninou zvýšila o téměř čtvrt procenta.[2] Celkově ale oblačnost klesá (mimo jiné podle dat ISCCP),[3] což je u International Satellite Cloud Climatology Project (ISCCP) kritizováno jako chyba měření satelitů.[4] Podle jiných studií (dat ERA5 evropské ECMWF) globálně oblačnost roste, ale nad pevninou klesá.[5] Klesá tedy například nad Evropou a tak zde roste doba slunečního svitu (ovlivňovaného jen oblačností přes den).[6]

Evropská data ERA5 celkové oblačnosti (TCC) se nejvíce shodují s daty MODIS (od NASA) a to, že TCC je 62 % respektive 68 %. Pro vysokou oblačnost (HCC) je shoda horší (ERA5 udává 35 %, MODIS jen 24 %).[7] Nejistota v úrovni oblačnosti je tedy značná.

Nízká oblačnost převládá a ochlazuje Zemi, zatímco vysoká oblačnost (propouští více záření Slunce) má oteplující vliv.[8] Podobně i kondenzační stopa, která se nachází ve větších výškách, otepluje Zemi.[9] Ale pokles nízké oblačnosti může částečně bránit oteplování.[10]

Reference

  1. ↑ Česká meteorologická společnost : Elektronický meteorologický slovník (eMS) . Dostupné z: http://slovnik.cmes.cz
  2. ↑ COX, Daniel T. C.; MACLEAN, Ilya M. D.; GARDNER, Alexandra S. Global variation in diurnal asymmetry in temperature, cloud cover, specific humidity and precipitation and its association with leaf area index. Global Change Biology. 2020-09-30, s. gcb.15336. Dostupné online . ISSN 1354-1013. doi:10.1111/gcb.15336. (anglicky) 
  3. ↑ Climate and clouds. www.climate4you.com . . Dostupné online. 
  4. ↑ Arguments against a physical long-term trend in global ISCCP cloud amounts. agupubs.onlinelibrary.wiley.com . . Dostupné online. 
  5. ↑ Opposing trends of cloud coverage over land and ocean under global warming. acp.copernicus.org . . Dostupné online. 
  6. ↑ Clouds and sunshine duration. climate.copernicus.eu . . Dostupné online. 
  7. ↑ Variation and Comparison of Cloud Cover in1 MODIS and Four Reanalysis Datasets of2 ERA-Interim, ERA5, MERRA-2 and NCEP. www.sciencedirect.com . . Dostupné online. 
  8. ↑ If global warming increases rainfall, could the extra clouds block sunlight and help cool the Earth?. www.sciencefocus.com . . Dostupné online. 
  9. ↑ Formation and radiative forcing of contrail cirrus. www.nature.com . . Dostupné online. 
  10. ↑ Clouds have a surprising effect on surface warming, climate researchers find. phys.org . . Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Meteorologie
obory
užitá meteorologie
přístroje
prvky
jevy
informace