Konvekční bouře

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Konvekční bouře a budeme se zabývat jeho nejdůležitějšími a nejzajímavějšími aspekty. Od jeho dopadu na současnou společnost až po jeho historický původ důkladně analyzujeme různé úhly obklopující Konvekční bouře. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu prozkoumáme různé perspektivy, které kolem tohoto tématu existují, a nabídneme našim čtenářům široký a obohacující pohled. Dále představíme případové studie a posudky, které ilustrují relevanci a důležitost Konvekční bouře v současném kontextu. Připravte se na cestu objevování a znalostí o Konvekční bouře!

Cumulonimbus

Konvekční bouře, též konvektivní bouře, je soubor jevů spojených s výskytem konvekčních oblaků druhu cumulonimbus.[1] Souborem jevů se rozumí poryvy větru, intenzivní deště, kroupy, blesky, apod.

Meteorologický slovník výkladový a terminologický vymezuje pod pojem bouře konvekční „velmi silné intenzity“ (severe storms) bouře, které splňují alespoň jedno z následujících kritérií: výskyt tornáda, výskyt krup o průměru větším než 2 cm, výskyt ničivého větru o rychlosti přesahující 25 m·s−1.[2]

Někdy je jako synonymum ke konvekční bouři používán pojem bouřka, ten je však vyhrazen elektrickým, optickým a akustickým jevům, které jsou na konvekční bouře vázány. I když jsou spolu konvekční bouře a bouřky úzce svázány, nejedná se o stejný jev.

Dělení bouří podle struktury

Nejčastěji se setkáváme s klasifikací bouří podle struktury. Typ bouře je odvislý od instability a na střihu větru. Rozeznávají se tři základní typy:

  • jednobuněčné bouře, unicely (single cell storms, unicell storms)
  • vícebuněčné bouře, multicely (multicell storms)
    • shlukové multicely (multicell cluster storms)
    • liniové multicely (multicell line storms)
  • supercely (supercells)

Reference

  1. Česká meteorologická společnost. Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) . Heslo bouře konvektivní. Dostupné online. 
  2. SOBÍŠEK, Bořivoj, a kol. Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 1993. ISBN 80-85368-45-5. S. 44. 

Související články

Externí odkazy