Nepravý oblouk

V dnešní době se Nepravý oblouk stalo tématem velkého významu v různých oblastech. Význam Nepravý oblouk roste díky jeho dopadu na společnost, ekonomiku, vědu, technologii, politiku a kulturu. Od historického přístupu až po jeho relevanci dnes byl Nepravý oblouk předmětem zájmu a analýz odborníků z různých oborů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Nepravý oblouk a jeho vliv v dnešním světě, stejně jako možné důsledky a výzvy, kterým tento neustále se vyvíjející fenomén čelí.

Princip nepravého oblouku

Nepravý oblouk je v architektuře pojem pro stupňovité zakončení otvoru ve zdi ve tvaru oblouku. V každé řadě zdiva jsou stavební dílce (kámen, cihla) kladeny s přesahem oproti předchozí řadě tak, aby se otvor postupně zužoval. Naproti tomu pravý oblouk je vyzděn do oblouku z klínovitě se zužujících klenáků, které tíhu přenáší do stran do pat oblouku.

Nepravý oblouk je technicky méně náročný, protože k jeho vyzdění není potřeba dočasné podpůrné bednění. Je však oproti pravému oblouku těžkopádný, umožňuje zaklenout jen užší rozpětí vysokým obloukem, aby byla zachována pevnost. Na stejné konstrukci je založená i nepravá klenba (též přečnělková klenba), stupňovitě se zužující zastropení prostoru. Také pravé klenby poskytují díky odlehčení konstrukce mnohem širší možnosti než klenba nepravá.

Nepravé oblouky a klenby se typicky vyskytují u některých neolitických a raně starověkých staveb, např. tholoi.

Externí odkazy