V tomto článku prozkoumáme Strop, téma, které v posledních letech upoutalo pozornost mnoha lidí. Strop je předmětem diskusí ve společnosti a vytváří širokou škálu názorů a pohledů. Protože Strop je v dnešním světě stále relevantní, je důležité prozkoumat různé aspekty související s tímto tématem. Prostřednictvím tohoto článku prozkoumáme různé úhly pohledu a analýzy, abychom poskytli komplexní pohled na Strop. Kromě toho budeme analyzovat jeho dopad v různých oblastech a jak se vyvíjel v průběhu času. Tento článek se snaží osvětlit Strop a podpořit hlubší pochopení jeho důležitosti dnes.
Strop (stropní konstrukce) je vodorovná konstrukce, která dělí po výšce objekt na jednotlivá podlaží. Tato konstrukce by měla zajišťovat funkci jak statickou, tak akustickou, protipožární a tepelnětechnickou. Strop se skládá z nosné konstrukce stropu, podlahové konstrukce a konstrukce podhledu . Jeho funkce je vytvářet únosnou konstrukci a zajišťovat přenos všech zatížení, které na něj působí do svislých nosných konstrukcí.
Nejstarším materiálem stropů je dřevo, případně dřevo smíšené s hliněnou mazanicí. O něco mladším a nákladnějším způsobem je použití klenby. Její výhodou je nespalitelnost a větší nosnost.
V minulosti (gotika, renesance, baroko) byly často používané trámové záklopové stropy, často dokonce pestře dekorované malbou. Jiným, spíše užitkovým způsobem zastropení je povalový strop.
Od barokního období byly ploché, dřevěné stropy též omítány a zdobeny (podobně jako klenby) štukem či malbou.
V klasicismu byly velmi hojně používány zcela rovné, omítané stropy bez jakéhokoli ornamentu. Starší dřevěné stropy byly v této době zakrývány a omítány, často docházelo dokonce k celkovému snižování stropů, někdy formou vložených dřevěných a omítnutých podhledů.
V druhé polovině 19. století byly stropy často zdobeny bohatou malbou tvořenou pomocí papírových šablon. Od počátku 20. století je stále častěji užíván železobeton a tradiční materiály v podobě dřeva či kleneb téměř zcela mizí.
Historické
Moderní